Æ

KRKONOäE / 13 ZIMA 1999

ZZZZZDDDDDAAAAARRRRRMMMMMAAAAA

Galerie, informaËnÌ centruma pension Vesel˝ v˝let

Mal· ⁄paJanskÈ L·znÏKrkonoösk˝ n·rodnÌ parkPec pod SnÏûkouMapa v˝chodnÌch Krkonoöäpindler˘v Ml˝nVrchlabÌDoporuËujeme osvÏdËenÈ sluûby

str. 3

str. 4 - 6str. 7

str. 8 - 9str. 11 - 18uprost¯ed

str. 20 - 21str. 22

str. 23 - 26

Do zasnÏûenÈ a sluncem proz·¯enÈ Pece pod SnÏûkoup¯ijÌûdÌm v sobotu 7. listopadu kolem poledne a je tÈmϯlidupr·zdn·. Jak nezvyklÈ. V˝lohy jeötÏ nejsou na zimuupravenÈ, sem tam projede auto praûsk˝ch Ëi nÏmeck˝chturist˘. JedinÏ ve st·nku u KaËi majÌ otev¯eno st·le. Pr˝ uûnaho¯e jezdÌ prvnÌ lyûa¯skÈ vleky, ale zimnÌ sezÛna je teprvep¯ede dve¯mi. Takov˝ klid p¯ed bou Ì̄. Potk·v·m nadöences bÏûkami, na h¯ebenech se jiû proh·nÏjÌ. P ījel jsem na uûtradiËnÌ setk·nÌ p¯·tel VeselÈho v˝letu. P¯ich·zÌm dorozestavÏnÈho roubenÈho domu, kde brzy bude novÈinformaËnÌ centrum a galerie. VidÌm prvnÌ zn·mÈ. Po pod·nÌrukou n·sleduje p Ì̄val ot·zek a odpovÏdÌ, nedokonËen˝ch vÏt,gest a vöeho, co pat Ì̄ k ûivÈmu rozhovoru. TÈmata jsou r˘zn·,

pokraËov·nÌ na stranÏ 3

2 3

Æ

ochrann· zn·mka

Vydavatel/redaktor: Miloslav a Pavel KlimeöoviJazykov· ˙prava: VÏra Pokorn·Grafick· ˙prava a ilustrace: Daniela Jandov·,KvÏta Krh·nkov·, ZdenÏk Petira, Stanislav äpeldaFotografie: Hans Bˆnsch, Frantiöek Hanuö, Wenzel Lahmer,Pavel Klimeö, Pavel ätecha a archiv vydavatel˘Mapa: ZdenÏk PetiraSazba: Old īch M. älÈgr, OFSET ⁄pice, tel. (0439) 881 171Tisk: Progrestisk, Hradec Kr·lovÈ, (049) 5410061P¯eklad do angliËtiny: Josef HavlÌËek, Bernie HigginsP¯eklad do nÏmËiny: Hans-J. WarsowP¯eklad do polötiny: Andrzej MagalaReklamnÌ agenda: Lenka Klimeöov· (0439) 948 298Uz·vÏrka tohoto vyd·nÌ: 1. 12. 1998

T̄ in·ctÈ ËÌslo sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let vych·zÌ v celkovÈmn·kladu 55.000 kus˘ v˝tisk˘, z toho 25.000 kus˘ v ËeskÈa 30.000 kus˘ v nÏmeckÈ verzi. »eskÈ vyd·nÌ je rozö̯enoo anglickÈ a polskÈ resumÈ.Noviny rozöi¯uje InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let v TemnÈmDole v HornÌm MaröovÏ, d·le je k dost·nÌ na ve¯ejn˝chparkoviötÌch v Jansk˝ch L·znÌch, MalÈ ⁄pÏ, VelkÈ ⁄pÏ a Pecipod SnÏûkou, v cestovnÌch a informaËnÌch kancel· Ì̄ch, vevybran˝ch prodejn·ch, pensionech, za¯ÌzenÌch Spr·vyKRNAP apod.

VESEL› V›LET JE PRO V¡S ZDARMA.

INFORMACEdoporuËenÌ sluûeb, ubytov·nÌ, program˘ - mapy, pr˘vodce, pohlednice, publikace

ZPROSTÿEDKOV¡NÕ UBYTOV¡NÕGALERIE

autorskÈ pr·ce, skuteËnÏ kvalitnÌ d·rky z Krkonoö- obrazy, kresby, grafika, fotografie, dobovÈ snÌmky (moûnost objedn·vky snÌmk˘ konkrÈtnÌho mÌsta i lokality)

- keramika, sbÌrkovÈ kameny, öperky a jinÈ

PENSIONubytov·nÌ se snÌdanÌ v pokojÌch a apartm· se soci·lnÌm za Ì̄zenÌm

SMÃN¡RNADistribuce sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let - HornÌ Maröov - Temn˝ D˘l - dennÏ 8.30 - 18.00 hodin

DO KRKONOä S VESEL›M V›LETEM2 3

M·te-li z·jem o zasl·nÌ letnÌho vyd·nÌ VeselÈho v˝letu(14/1999) poötou dom˘, poölete n·m spolu s vaöÌ adresou40 KË, jste-li z »eskÈ republiky, a 190 KË, jste-li cizinci, nebosi noviny objednejte osobnÏ v InformaËnÌm centru Vesel˝ v˝letv TemnÈm Dole. Tato Ë·stka kryje n·klady spojenÈs administrativou poötovnÌ distribuce.

Veöker· autorsk· pr·va vyhraûena !

Vesel˝ v˝letTemn˝ D˘l 46, 542 26 HornÌ Maröovtel., fax (0439) 948 298, fax 948 221

(nov· tel. a faxov· ËÌsla: 874 298, 874 221)e-mail: veselyvylet@mbox.vol.cz

Vesel˝ v˝let vyöel dÌky pochopenÌ zastupitelstev mÏst a obcÌJanskÈ L·znÏ, Pec pod SnÏûkou, Mal· ⁄pa, äpindler˘v Ml˝n,VrchlabÌ, vedenÌ Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku veVrchlabÌ a dobrÈ v˘li v˝öe uveden˝ch spolupracovnÌk˘.

P¯ed lety, po dlouhÈ a ˙mornÈ pouti mezi kavkazsk˝mi ötÌtya ledovci, po kamenit˝ch svazÌch a h¯ebenech, jsme se sv˝midruhy usedli okolo ohnÏ a ukonËili nam·havou a nebezpeËnout˙ru se slovy: ÑTo byl ale vesel˝ v˝let!ì. PonÏkud trpkÈ rËenÌvesel˝ v˝let n·s pak prov·zelo nejen na dalöÌch cest·ch zadobrodruûstvÌm a exotikou vzd·len˝ch velehor, kraj˘ a mÏst,ale i doma p ī proch·zk·ch s rodinou, na obyËejn˝ch vandrechkousek za humna, nebo p ī n·vötÏv·ch mÌst d˘vÏrnÏ zn·m˝ch.Ona pr˘povÌdka poprvÈ vy¯Ëen· na Kavkaze ztratila svouho¯kou p Ì̄chuù a stala se znamenÌm pro ryzÌ a neopakovateln˝z·ûitek, pro nav·z·nÌ kontaktu, pov˝öila na oznaËenÌ cesty,kter· m· pro poutnÌka smysl a p ītom je i pln· poesie.

dokonËenÌ ze strany 1Ëasto z·ûitky z cest: ÑJak bylo v Nep·lu, Oldo?ì, pl·ny dobudoucna: ÑV lednu letÌme do OhÚovÈ zemÏì, co kdo kde nafotil:ÑVelk˝ form·t jsem si s sebou nevzal a byla to chybaì, kdo kohouû dlouho nevidÏl: ÑMartin volal, ûe nep¯ijede, to vÌö, volebnÌkampaÚì, co kdo zdolal: ÑVÌö, ûe Peùo H·mor vylezl na Everest?ì,ale takÈ jak jdou obchody: ÑDodÏlali jsme tu kapliËku p¯ed zimou,sl·vaì. NabÌzÌ se sva¯enÈ vÌno a preclÌky, kolem nohou seochom˝tajÌ psi, nejmÈnÏ deset fotograf˘ nÏco fotÌ. A b˝vajÌ tadynÏjacÌ mist ī, Ji Ì̄ Havel, Pavel ätecha nebo Bohdan HolomÌËek.ÑKdo se chce oh¯·t, musÌ do maringotkyì.

Na programu je zatluËenÌ poslednÌho dubovÈho kolÌku a tÌmdokonËenÌ z·kladnÌ stavby celod¯evÏnÈ konstrukce bez kovov˝chprvk˘. ⁄kony p·n˘ tesa¯˘ doprov·zejÌ hl·öky typu: ÑP īnes jsem sidva h¯ebÌky, aù tam aspoÚ nÏco majÌ. No jo, Ú·kou kramli by tochtÏloì. P īch·zÌ na ¯adu spoleËnÈ fotografov·nÌ. LetoönÌ snÌmkyzachycujÌ spoleËenstvÌ mezi tr·my stavby se zajÌmav˝mp˘dorysem. P ī tom se uûije legrace, neboù pro fotografov·nÌ jed˘leûitÈ dobrÈ svÏtlo a mraky na obloze lidskÈmu hemûenÌ nijakzvl·öù nep¯ejÌ.

V brzkÈm odpoledni se vyd·v·me na kr·tk˝ v˝let, spÌöeproch·zku Zelen˝m dolem na JelenÌ louky. Tam se v boudÏVratislava ÿÌhy bude konat letoönÌ promÌt·nÌ di·k˘ z cest. Cestouse dozvÌd·m, jak se letos na v˝letÏ v Indii lÌbilo Kiù·kovi (zn·m˝trutnovsk˝ fotograf Ctibor Koöù·l - pozn. redakce), sem tamzaslechnu vypr·vÏnÌ z lezenÌ. V boudÏ n·s Ëek· vynikajÌcÌ svÌËkov·a chlazen˝ Gambrinus. ZatÌmco Ëek·me aû se smr·kne, dozvÌd·mse, ûe se letos promÌt· uû po patn·ctÈ. Kr·tÌme si Ëas prohlÌûenÌmfotografiÌ Oldy älÈgra z putov·nÌ kolem Everestu. Projekce zaËÌn·,nep¯ekvapivÏ takÈ Nep·lem. V tÈhle partÏ lidÌ je dost horolezc˘a pak lidÌ, kte¯Ì majÌ hory r·di. MilujÌ cestov·nÌ, p¯inejmenöÌmpovÌd·nÌ o nÏm. Moûn· z toho u nich pramenÌ l·ska k domovu, keKrkonoöÌm. Pravideln˝m hostem v tÈhle partÏ b˝val i m˘j str˝chorolezec Mirek Lanö ämÌd. Jeho di·ky a hlavnÏ povÌd·nÌ majÌvöichni hluboko v pamÏti. Potom lezl v Yosemitech na Last Arrow..... Uû to je pÏt let.

PrvnÌ soubor konËÌ diapozitivem zajÌmavÈ stavby parlamentuv Dh·ce, v BangladÈöi. Jako druh˝ zaËÌn· Radko T·sler. NenÌ natÈhle akci û·dn˝ nov·Ëek, promÌt· uû po t īn·ctÈ. Letos se podÌvalna v˝chodnÌ pob¯eûÌ Tasm·nie. Protoûe je geolog a hlavnÏspeleolog, zab˝v· se s p¯·teli i pr˘zkumem krkonoösk˝ch d˘lnÌchdÏl. Jeho obr·zky ze st¯edovÏkÈho dolu od HerlÌkovic podäpindlerov˝m Ml˝nem jsou vrcholem veËera. Novicem nenÌ aniTom·ö Vlach, kter˝ se svou spoleËnicÌ ä·rkou navötÌvil T·dûikist·na Afgh·nist·n. SnÌmky ÑcivilnÌho i frontovÈhoî ûivota n·s uchvacujÌsvou autentiËnostÌ. P īv·dÏjÌ mne na myölenku, ûe se vûdy budememÌt lÈpe, neû jsme ochotni si p īznat. N·sleduje sÈrie obr·zk˘Michala Janoucha z Antarktidy. Z˙Ëastnil se ËeskÈ antarktickÈv˝pravy na polskou z·kladnu na OstrovÏ prince Ji Ì̄ho a jeholedovce, tuËÚ·ci, rypouöi a velryby sklÌzejÌ potlesk. Teprve k des·tÈhodinÏ veËer vypr·vÌ o svÈ pouti po jiûnÌ Indii Helena Liökov·. P īsvitu mÏsÌce se vracÌme do ztichlÈ Pece. Jisk Ì̄cÌ snÌh jen umocÚujep Ì̄jemnou n·ladu po dob¯e str·venÈm dnu.

Josef HavlÌËek, N·chod

InformaËnÌ centrum Vesel˝ v˝let najdete v TemnÈm Dole meziHornÌm Maröovem, PecÌ pod SnÏûkou a Malou ⁄pou. PoradÌmev·m s v˝bÏrem ubytov·nÌ, navrhneme t˙ry nebo v˝lety do okolÌKrkonoö i mÌsta, kde se dob¯e va Ì̄. Prod·v·me vöechny d˘leûitÈi zajÌmavÈ krkonoöskÈ mapy, pr˘vodce ve t¯ech jazycÌch, ËeskÈi nÏmeckÈ knÌûky, pohlednice se zn·mkami. M·me i dalöÌ mapya automapy nap Ì̄klad Polska, PodkrkonoöÌ, Adröpachu, Orlic-k˝ch hor, jednotliv˝ch mÏst a obcÌ.

ObecnÈ informace o KrkonoöÌch neposÌl·me poötou, za uve-den˝ch podmÌnek v·m m˘ûeme poslat sezÛnnÌ noviny Vesel˝v˝let.

Zprost¯edkovat ubytov·nÌ v nÏkterÈm hotelu, pensionu i pri-v·tu v˝chodnÌch Krkonoö, v·m m˘ûeme p Ì̄mo v infocentru, nebokdyû n·m napÌöete, zatelefonujete, zafaxujete nebo nejlÈpe po-ölete e-mail. Abychom v·m mohli vyhovÏt, pot¯ebujeme nutnÏzn·t termÌn, poËet osob, poûadovan˝ standard, stravov·nÌ a vaöiadresu i telefon. M·me aktu·lnÌ p¯ehled o voln˝ch mÌstech, pro-to se budeme snaûit v·m pomoci i na poslednÌ chvÌli. Pro rychlÈvy Ì̄zenÌ doporuËujeme uûitÌ internetu.

Galerie doplÚuje informaËnÌ centrum a dotv· Ì̄ p Ì̄jemnÈ pro-st¯edÌ. Vystavujeme a prod·v·me fotografie, kresby, malby, gra-fiku naöich p¯·tel, profesion·lnÌch i amatÈrsk˝ch v˝tvarnÌk˘.D·rek Ëi pam·tku z Krkonoö si vyberete z fotografiÌ, obr·zk˘kreseb, grafiky, autorskÈ i uûitkovÈ keramiky, öperk˘, ze sbÌrko-v˝ch kamen˘, z kovan˝ch p¯edmÏt˘ a velkÈho v˝bÏru d¯evÏ-n˝ch hraËek.

Pension, kter˝ vyuûÌv· vÏtöÌ Ë·st historickÈho domu, vych·zÌz celkovÈ koncepce VeselÈho v˝letu. Je mÌstem klidu, pohodya pozn·nÌ mÌstnÌho kraje. ZajÌmavÈ architektonickÈ ̄ eöenÌ interi-Èru doplÚuje autorsk˝ a historick˝ n·bytek. Pro potÏöenÌ i pou-ËenÌ na chodb·ch i pokojÌch najdete obrazy, fotografie, mapy,dobovÈ p¯edmÏty z Krkonoö i naöich vesel˝ch v˝let˘ do horcelÈho svÏta.

Z praktick˝ch informacÌ zb˝v· dodat, ûe pokoje rodinnÈhopensionu Vesel˝ v˝let jsou vybaveny sprchou a toaletou, r·di-em, v apartm· je navÌc mal˝ kuchyÚsk˝ kout. VÏtöÌ kuchyÚka jek dispozici vöem host˘m. Pod·v·me bohatou snÌdani. Auta par-kujÌ p Ì̄mo p¯ed domem. Jen 50 metr˘ od pensionu je restaura-ce Temn˝ D˘l s v˝bÏrem jÌdel i toËen˝m pivem. Za pensionemzaËÌn· Krkonoösk˝ n·rodnÌ park s öirokou moûnostÌ zimnÌcha letnÌch aktivit.

Pension Vesel˝ v˝let**, HornÌ Maröov, Temn˝ D˘l Ëp. 46, PS»542 26, nabÌzÌ ubytov·nÌ se snÌdanÌ ve dvou a t Ì̄l˘ûkov˝ch po-kojÌch i apartm·, telefonick· rezervace na tel., fax (0439) 948298 (novÈ 874 298), dennÏ od 8.30 do 17.45. Fax (0439) 948221 (874 221), e-mail: veselyvylet@mbox.vol.cz; web str·nka:www.volweb.cz/veselyvylet. DalöÌ informace o ubytov·nÌv pensionu v·m poöleme na poû·d·nÌ poötou. DomluvÌte sei nÏmecky a anglicky.

P¯·telÈ VeselÈho v˝letu se seöli 7. listopadu 1998 p¯i p¯Ìleûitosti dokonËenÌ tesa¯sk˝ch pracÌna novÈm informaËnÌm centru a galerii v Peci pod SnÏûkou. Foto Pavel ätecha.

4 5MAL¡ ⁄PA äÕMOVY CHALUPY

DŸM HORSK… SLUéBYKdyû p ījedete letos na PomeznÌ Boudy, moûn· si ani ne-vöimnete, ûe tu p¯ibyl nov˝ d˘m. Malo˙pötÌ obËanÈa z·chran· ī se rozhodli postavit naproti radnici novousluûebnu HorskÈ sluûby. Inspirovaly je p˘vodnÌ krkonoö-skÈ p˘lötokovÈ chalupy, takûe d˘m po dokonËenÌ skoroaû p Ì̄liö zapadl mezi ostatnÌ z·stavbu. Hradeck· tesa¯sk·firma V·clava Z·ruby domek bÏhem lÈta sroubila z tr·-m˘ a do zimy cel˝ dokonËila. Od prosince bÏûÌ zkuöebnÌprovoz. Vzhledem k chladnÈmu klimatu v nadmo¯skÈv˝öce 1000 metr˘ je venkovnÌ pl·öù novÈ stavby p¯ekrytbednÏnÌm, zato v interiÈru roubenÌ zcela vynik·. StaniceHorskÈ sluûby bude otev¯ena celou zimnÌ sezÛnu od V·-noc do Velikonoc dennÏ od 9 do 17.30 hodin. Sluûbu vy-kon·v· p¯edevöÌm profesion·lnÌ z·chran·¯ Tom·ö Kopec-k ,̋ obËas ho st Ì̄dajÌ dobrovolnÌ ËlenovÈ HorskÈ sluûbyhlavnÏ z ¯ad mÌstnÌch lesnÌk˘. TelefonnÌ ËÌslo je 96 6233,novÈ, po spuötÏnÌ digit·lnÌ ˙st¯edny, 891 233. V p Ì̄padÏ,ûe Ëlen HorskÈ sluûby je na v˝jezdu mimo dosah telefo-n˘, volejte v nalÈhavÈ situaci na Horskou sluûbu do Pecepod SnÏûkou nebo äpindlerova Ml˝na (tel. viz str. 28).TamnÌ sluûba se s malo˙psk˝m pracovnÌkem snadno spojÌvysÌlaËkou. Stejn˝ postup platÌ i pro jinÈ lokality v Krko-noöÌch.

V novÈm domÏ HorskÈ sluûby je takÈ ordinace praktic-kÈho lÈka¯e, kter˝ tu ordinuje jednou t˝dnÏ, vûdy v pon-dÏlÌ od 15. hodin. TelefonnÌ spojenÌ je stejnÈ, jako naHorskou sluûbu.

NOV¡ MAPA MAL… ⁄PYObecnÌ ̇ ¯ad v MalÈ ⁄pÏ vydal novou mapu obce v mÏ Ì̄t-ku 1:17 000 s n·zvem ÑMal· ⁄pa - ËÌsla popisn·ì. Za-chycuje malo˙pskÈ luËnÌ enkl·vy s jednotliv˝mi objekty,turisticky znaËenÈ i neznaËenÈ cesty, podrobn˝ mÌsto-pis, ËÌsla i jmÈna jednotliv˝ch chalup, pension˘, hotel˘a bud. Na zadnÌ stranÏ je p¯ehled vöech objekt˘ s uvede-nÌm Ëp., majitele Ëi jmÈna domu, d·le poskytovanÈ sluû-by a telefonnÌ ËÌslo. V mapÏ jsou vyznaËeny lyûa¯skÈ vle-ky i nejlepöÌ zdejöÌ bÏûka¯sk· traù Haida. PÏtikilometrov˝okruh je p ī dostateËnÈ snÏhovÈ pokr˝vce pravidelnÏupravovan .̋ ZaËÌn· na PomeznÌch Boud·ch nebo u ly-ûa¯skÈho vleku Hybnerka o 500 metr˘ nÌûe. Mapu si m˘-ûete koupit u obsluhy ve¯ejn˝ch parkoviöù, v mÌstnÌch ob-chodech, nÏkter˝ch pensionech a samoz¯ejmÏ i ve Vese-lÈm v˝letu.

DalöÌ z·kladnÌ informace o zimnÌm provozu v horskÈobci Mal· ⁄pa dostanete na ve¯ejn˝ch parkoviötÌch veSp·lenÈm Ml˝nÏ a na PomeznÌch Boud·ch. Vûdy ve Ëtvr-tek aktualizovanÈ informace zÌsk·te takÈ po vytoËenÌ te-lefonnÌho ËÌsla (0439) 96 6312 (novÈ 891 112). Skoro pÏ-timinutov· zpr·va v·s sezn·mÌ se vöÌm, co se t˝k· sjÌzd-nosti silnic, moûnostÌ parkov·nÌ i provozu lyûa¯sk˝ch vle-k˘ v MalÈ ⁄pÏ. ParkoviötÏ na PomeznÌch Boud·ch pro-vozuje malo˙psk˝ obecnÌ ̇ ¯ad a novinkou je odpoËet par-kovnÈho od celodennÌch a vÌcedennÌch jÌzdenek v mÌst-nÌm lyûa¯skÈm are·lu firmy Mega plus. V novÈm srubu naparkoviöti jsou i ve¯ejnÈ toalety, informaËnÌ mÌsto s tele-

fonnÌm automatem na mince, se seznamem a mapouvöech malo˙psk˝ch bud.

Trasa z PomeznÌch Bud (1050 m n.m.) naSnÏûku (1602) m· v˝ökov˝ rozdÌl 552 metr˘.Je to nejmÈnÏ ze vöech p Ì̄stupov˝ch cest nanejvyööÌ Ëeskou horu. »ervenÏ znaËen· Ces-

ta p¯·telstvÌ zaËÌn· u PomeznÌ boudy jen nÏkolik krok˘od hraniËnÌho p¯echodu. Pozvolna stoup· po ̇ boËÌ Smr-ËinnÈ str·nÏ, pozdÏjöÌ sjezd do SovÌho sedla je snadn .̋Tady minete turistick˝ hraniËnÌ p¯echod na polskou stra-nu hor. PrudkÈ kles·nÌ by v·s zavedlo do Kowar nebov˝öe poloûenÈho zimnÌho st¯ediska Karpacz, ale my dnesp˘jdeme rovnÏ po hraniËnÌ cestÏ. Brzy dojdeme k horskÈboudÏ Jelenka, kde najdete p Ì̄jemnÈ posezenÌ v p˘vod-nÌm interiÈru a p Ì̄znivÈ ceny. LetnÌ cesta stoup· od Je-lenky p Ì̄k¯e na Svorovou horu, my ale uhneme po tyËo-vanÈ a zelenÏ znaËenÈ cestÏ zvanÈ Travers. Pozvoln˝mstoup·nÌm obejdeme Svorovou horu a brzy se p¯ed n·miotev¯e kr·sn˝ pohled na SnÏûku a z·vÏr LvÌho dolu. Tra-vers vede d·l po ˙boËÌ SnÏûky, my uhneme ost¯e dopra-va a podÈl tyËÌ vystoup·me na Ob Ì̄ h¯eben. Odtud je p˘-sobiv˝ pohled na polskou stranu hor. Oproti nedalek˝mmÏsteËk˘m a vesnicÌm jsme o jeden kilometr v˝öe. Z·vÏ-reËn˝ v˝stup na SnÏûku b˝v· snadn ,̋ ale vÏtöinou je tuvyfoukan˝ snÌh a proto musÌme sundat lyûe. Nechcete-lijet stejnou trasou i zpÏt, pokraËujte ze SnÏûky na R˘ûo-vou horu a R˘ûohorky, odtud pohodlnÏ sjedete p¯es Por-t·öky k boudÏ Jana a d·l p¯es Latovo ˙dolÌ do Sp·lenÈ-ho Ml˝na.

Okruh p¯es Nikl˘v Vrch je pro ty z v·s, kte Ì̄ m·te r·diprojÌûÔku romantickou krajinou a nebojÌte se stoup·nÌ aniprudk˝ch sjezd˘. Z PomeznÌch Bud projedeme cel˝m˙dolÌm »ernÈ Vody, do kterÈho se p¯es Rotterovy domkysnadno dostanete i z oblasti Rennerov˝ch bud a od kos-tela. LesnatÈ ˙dolÌ ˙stÌ na silnici u autobusovÈ zast·vky»ern· Voda. D·me se doprava, na chvilku musÌme sun-dat lyûe. Po 400 metrech odboËÌme u chalupy »erven˝kohout doleva na ̇ zkou lesnÌ cestu. NasmÏrujÌ n·s i uka-zatelÈ k horskÈ boudÏ Grizzly, kter· je prvnÌm domemv osadÏ Nikl˘v Vrch. PokraËujeme st·le do kopce podÈlp˘vodnÌch chalup a znovu vjedeme do lesa. Brzy vystou-p·me na öirokou lesnÌ cestu, kde uhneme doprava k Po-meznÌm Boud·m.

JeötÏ p¯edtÌm se m˘ûeme podÌvat na äÌmovy chalupy.StaËÌ jet po öirokÈ cestÏ rovnÏ a po p˘l kilometru vyjede-me na zmÌnÏnou luËnÌ enkl·vu s hezk˝m rozhledem. Cestavede d·l nad LvÌ d˘l, ale hlavnÏ na zmrzlÈm snÏhu tub˝vajÌ dva nebezpeËnÈ ˙seky. ZdatnÏjöÌ bÏûka ī spÏcha-jÌcÌ do DolnÌ MalÈ ⁄py mohou sjet p ī dobr˝ch snÏhov˝chpodmÌnk·ch po louk·ch äÌmov˝ch chalup na dno LvÌhodolu, odkud je to jen kousek do Sp·lenÈho Ml˝na. My seotoËÌme a po vrstevnicovÈ cestÏ (ûlut· znaËka) projede-me lesnat˝mi partiemi aû na éaclȯskÈ domky. Odtud sje-deme do osady SmrËÌ. ZpÏt na PomeznÌ boudy se dosta-neme buÔ po louk·ch kolem hlavnÌ silnice nebo lÈpe le-sem po zelenÏ a pozdÏji ûlutÏ znaËenÈ cestÏ.

Podle starÈ legendy p īöli do MalÈ ⁄py po roce 1566 spolus holzknechty neboli d¯eva¯sk˝mi pacholky t ī brat ī Kirchschlage-rovÈ i se sv˝mi rodinami. Jeden se jmenoval Anton, druh˝ Niko-laus a t¯etÌ äimon. V divokÈm horskÈm pralese dostali od cÌsa¯-skÈho lesmistra p īdÏlenÈ m˝to, kde zaËali k·cet a p ībliûovat k ̄ eced¯evo pro pot¯eby st Ì̄brn˝ch dol˘ v KutnÈ Ho¯e. Brzy na vyk·ce-n˝ch pasek·ch, tak jako i v jin˝ch krkonoösk˝ch lokalit·ch, d¯eva-ī zaloûili louky a postavili si trval· obydlÌ. Tak pr˝ na ˙boËÌ JelenÌ

hory zaloûil Anton Tonovy domky, Nikolaus Nikl˘v Vrch a äimonäÌmovy chalupy. Pravdou je, ûe se osidlov·nÌ hor cÌsa¯sk˝m ˙¯ed-nÌk˘m moc nelÌbilo a stÏûovali si u cÌsa¯skÈho dvora: ÑKdyby spr·v-covÈ t˝chû hor hned od poË·tku jejich mejcenÌ aû do toho ËasudÏlnÌk˘m budky po tÏch hor·ch, kdeû se komu lÌbilo stavÏti, v nichdobytky chovati a do m˝t vyh·nÏti, okolo budek kopanin a lukadÏlati nedopouötÏli a m˝ta v jinöÌ öetrnosti mÏli, ûe by ty horyk novÈmu jejich zase mejcenÌ se nach·zely.ì »esky sepsan· zpr·-va p ī poch˘zce v˝chodnÌmi Krkonoöemi v z· Ì̄ 1609 vöak trvalÈ-mu osÌdlenÌ vykluËen˝ch m˝t nezabr·nila.

Nikl˘v Vrch a äÌmovy chalupy se tÈmϯ v nezmÏnÏnÈ podobÏzachovaly dodnes a pat Ì̄ k nejtypiËtÏjöÌm a nejhezËÌm luËnÌm en-kl·v·m nejen v MalÈ ⁄pÏ, ale i v cel˝ch KrkonoöÌch. Tonovy dom-ky takovÈ ötÏstÌ nemÏly, protoûe dvÏ ze t Ì̄ chalup byly zbo¯enya louky zalesnÏny. Vöechny t ī malÈ osady mÏly stejn˝ p˘vod a bylynejodlehlejöÌmi mÌsty v hor·ch. Jen tÏûko si dnes dovedeme p¯ed-stavit, ûe odtud dÏti dennÏ chodily do ökoly vedle malo˙pskÈhokostela a v nedÏli jeötÏ na bohosluûbu. Ani hospoda¯enÌ tu nebylojednoduchÈ. Chud· p˘da a chladnÈ klima nutilo hospod·¯e vyuûÌtkaûdÈ stÈblo tr·vy, kterÈ tu vyrostlo. Proto sklÌzeli seno nejen nasv˝ch louk·ch, ale i na lesnÌch pasek·ch. NejodlehlejöÌm a nej-chudöÌm mÌstem z˘staly äÌmovy chalupy. Pam·tkou na tÏûkÈ za-Ë·tky osadnÌk˘ jsou mohutnÈ, aû dva metry vysokÈ agr·rnÌ valya terasy, v kter˝ch je uloûeno mnoho tun kamenÌ vykopanÈho p īzakl·d·nÌ a obdÏl·v·nÌ luk. Za star˝ch Ëas˘ tu celoroËnÏ chovalinejmÈnÏ dvacet kus˘ hovÏzÌho dobytka. Po roce 1945, kdyû od-tud museli odejÌt potomci zakladatel˘, se na louk·ch p¯estalointenzivnÏ hospoda īt a ty zaËaly planÏt. KvÏtnatÈ druhy rostlinvytlaËily m·lo v˝ûivnÈ tr·vy, p¯edevöÌm metlice a smilka tuh· - vl-Ëina. Za Ëtvrt stoletÌ bez hnojenÌ byly zdejöÌ louky tak chudÈ, ûeproveden˝ pokus s chovem ovcÌ skonËil fiaskem. P ī letnÌ pastvÏna ÑdietnÌchì louk·ch äÌmovek ovce ztratily tolik v·hy, ûe je muselihospod· ī poslat do ovËÌ ozdravovny.

äÌmovy chalupy jsou unik·tnÌm souborem p˘vodnÌ krkonoö-skÈ architektury. Nem·me jinÈ takovÈ mÌsto, kde by se zachovalyna jednÈ louce vöechny v˝vojovÈ typy zdejöÌch staveb. RoubenÈchalupy t Ì̄dÌme podle provedenÌ st¯eönÌ konstrukce, kter· se bÏ-hem poslednÌch staletÌ mÏnila p¯edevöÌm podle zp˘sobu ukl·d·nÌsena na p˘du. NejstaröÌ a nejcennÏjöÌ krov m· chalupa Ëp. 31s ladnÏ zvlnÏn˝m malo˙psk˝m senÌkov˝m vik˝¯em. StojÌ ̇ plnÏ dole.OstatnÌ domy s mladöÌ st¯eönÌ konstrukcÌ majÌ p˘du zvÏtöenouo velk˝ senÌkov˝ vik˝ .̄ Z poË·tku naöeho stoletÌ jsou dvÏ p˘löto-kovÈ chalupy Ëp. 34 a 36, kterÈ dÌky st¯eöe zvednutÈ o polovinupatra majÌ i obytnÈ podkrovÌ. V jednÈ z chalup se sch·zeli souse-dÈ, protoûe slouûila jako p Ì̄leûitostn˝ hostinec. ZajÌmavÈ je i nej-v˝öe stojÌcÌ stavenÌ, ve kterÈm jeötÏ nÏkolik let po 2. svÏtovÈ v·lcebyla h·jovna. Kdyû po roce 1883 chalupu koupilo pro svÈ pot¯ebymaröovskÈ panstvÌ, byl p īstavÏn p¯ednÌ rizalit. Takov˝ prvek byltehdy ˙plnou novinkou, protoûe vytv·¯el nejen krytÈ z·dve Ì̄, alehlavnÏ hostinsk˝ pokoj v prvnÌm poschodÌ. Stejnou p Ì̄stavbou teh-dy rozöÌ īli i dalöÌ h·jenky na maröovskÈm a vrchlabskÈm panstvÌ.V pokoji sp·vali nejen osobnÌ hostÈ rodiny hajnÈho, ale i lesnÌ in-spekto ī, loveËtÌ hostÈ nebo jin˝ person·l panstvÌ. Chalupu do-dnes vlastnÌ p¯·telÈ mÈho kamar·da, se kter˝m jsem p¯ed vÌceneû dvaceti lety v inspekËnÌm pokoji nÏkolikr·t p¯esp·val. Vzpo-mÌn·m si na kr·snou atmosfÈru celÈho domu i pokoje, ze kterÈhojsme p ī mÏsÌËnÌm svÏtle pozorovali jelenÌ zvϯ a s ˙ctou vzpomÌ-nali na n·m zn·mÈ i nezn·mÈ generace lesnÌk˘ spravujÌcÌch jeö-

tÏ neporuöenÈ okolnÌ lesy. Tehdy jsem si takÈ poprvÈ uvÏdomilprostou kr·su zdejöÌch chalup.

K uchov·nÌ jedineËnÈho souboru staveb p īspÏla nejen odleh-lost lokality, dosud nezaveden· elekt īna a doned·vna takÈ tÏûkosjÌzdn· cesta, ale i cit souËasn˝ch majitel˘ chalup·¯̆ . Proto jsempam·tk·¯˘m navrhl, aby vyhl·sili devÏt äÌmov˝ch chalup horskoupam·tkovou zÛnou lidovÈ architektury. N·vrh byl jiû pod·n a vÏ Ì̄-me, ûe ho ministerstvo kultury brzy postoupÌ vl·dÏ ke schv·lenÌ.

ODKUD PÿIäLI?Ve star˝ch kronik·ch se uv·dÌ, ûe malo˙pskÈ osadnÌky zÌskali v 16.stoletÌ cÌsa¯ötÌ ˙¯ednÌci n·borem na lesnÌ tÏûby a plavenÌ d¯evaz Tyrol. ⁄plnÏ cizÌ lid s podivnou ¯eËÌ, jak novÈ usedlÌky tehdy po-psal trutnovsk˝ kronik·¯ äimon H¸ttel, si p īnesl s sebou zp˘sobhorskÈho kejdovÈho hospoda¯enÌ, zvl·ötnÌ prvky architektu-ry i nÏkterÈ d˘leûitÈ pom˘cky jako d¯evÏnÈ krosny a sanÏ rohaËky.ChtÏli jsme zjistit ze kter˝ch konkrÈtnÌch mÌst Alp d¯eva ī poch·-zeli a zda tam jeötÏ ûijÌ potomci spoleËn˝ch p¯edk˘. NÏkter· jmÈ-na p˘vodnÌch malo˙psk˝ch rodin jsou natolik neobvykl·, ûe by-chom je mohli rozeznat od jin˝ch. Podnikli jsme malou v˝pravu nap¯edem vytypovan· mÌsta. HlavnÏ na h¯bitovnÌch n·hrobcÌch a po-mnÌcÌch voj·k˘ padl˝ch v 1. svÏtovÈ v·lce jsme hledali jmÈna Bru-necker, Gintschel, Grabiger, Kirschlager, Lath, Mohorn, Patsch,Ruse, Sagasser, Salwender, Steinwender, Tr¸benecker, Wassa.StejnÏ jsme hledali i neobvykl· jmÈna z ˙dolÌ VelkÈ ⁄py - Berauer,Bernkopf, Buchberger, Dix, Fuckner, Kneifel, Kugler, Meergans,Mitlˆhner a Tippelt. DalöÌ zdejöÌ jmÈna jako Berger, Gleissner, Ho-fer, H¸bner, Renner Ëi Tasler jsou natolik rozö̯en·, ûe je asi nebu-de moûnÈ v p·tr·nÌ vyuûÌt.

NavötÌvili jsme Steinach pod Brennerem, Brixen i okolÌ Bolzanaa Lany v JiûnÌm Tyrolsku, Bruneck a nÏkter· mÌsta v okolÌ Spitalu.KaûdÈ mÌsto mÏlo sv· typick· jmÈna rodin, v mal˝ch horsk˝chobcÌch jich bylo stejnÏ jako v MalÈ ⁄pÏ jen nÏkolik st·le se opa-kujÌcÌch, ale mezi tisÌci jmen jsme nenaöli ani jedno krkonoöskÈ.P¯esto moûn· nÏkde existujÌ, jen jsme nemÏli to ötÏstÌ je objevit.Kdyby se to n·hodou povedlo v·m, dejte n·m do redakce urËitÏvÏdÏt. P Ì̄ötÏ se zamϯÌme na oblast kolem rakouskÈho mÏstaSchwaz na st¯ednÌm Innu, odkud mÏli p ījÌt övoce ī (Schwazer -Schwozer). Podle nich se pr˝ v 16. stoletÌ ̄ Ìkalo vöem novÏ p Ì̄cho-zÌm d¯eva¯̆ m, tedy i tÏm malo˙psk˝m.

6 7JANSK… L¡ZNÃ AntonÌn Tich˝

BUFET NA PEK¡RNÃBufet na PomeznÌch Boud·ch potÏöÌ hlavnÏ bÏûka¯e a ly-ûa¯e, kte Ì̄ se nechtÏjÌ obËerstvenÌm p Ì̄liö zdrûovat. Velk˝sortiment hotov˝ch tepl˝ch jÌdel ËeskÈ kuchynÏ doplÚujÌi speciality jako steaky, zeleninov· jÌdla a sal·ty, z·kusky,k pitÌ je znaËkovÈ toËenÈ pivo, grog, sva¯en· vÌna a v˝bÏrnealkoholick˝ch n·poj˘. OblÌbenÈ jsou p¯esnÌd·vkovÈpolÈvky jako t¯eba krkonoöskÈ kyselo Ëi dröùkov·. Otev¯e-no je dennÏ od 9 do 18 hodin. V bufetu se pohodlnÏ po-sadÌte, souË·stÌ je i ˙schovna lyûÌ a ve¯ejnÈ toalety.

Ve stejnÈm domÏ najdete koloni·l Market se öiröÌm sor-timentem zboûÌ. Dostanete tu potraviny a n·poje vËetnÏpiva Budvar a drogistickÈ zboûÌ. V sousednÌm kioskuu zast·vky autobusu jsou upomÌnkovÈ p¯edmÏty, drobnÈlyûa¯skÈ doplÚky, mapy vËetnÏ novÈ mapy MalÈ ⁄py, hole,pohlednice ap.

HORSK› HOTEL POMEZNÕ BOUDAPomeznÌ bouda nabÌzÌ pades·t mÌst v rozdÌlnÏ vybave-n˝ch pokojÌch. Vedle apartm·n˘ s kompletnÌm soci·lnÌmza Ì̄zenÌm tu jsou i pokoje s ubytov·nÌm turistickÈho cha-rakteru. Ve velkÈm s·le restaurace je pades·t mÌst. SalÛ-nek pro dalöÌch dvacet host˘ je p īpraven i pro seölost,kter· se chce bavit oddÏlenÏ. V hernÏ je bili·r a elektro-nickÈ öipky. UbytovanÌ hostÈ si mohou objednat taneËnÌveËery s reprodukovanou, ale i ûivou hudbou. Ryze Ëes-kou kuchyni doplÚujÌ minutky na elektrickÈm roötu a to-ËenÈ znaËkovÈ pivo Budvar. Po celou zimnÌ sezÛnu re-staurace nabÌzÌ menu za 75 KË, kterÈ se skl·d· z polÈvky,hlavnÌho jÌdla a dezertu.

DalöÌ sluûbou pro hosty je taxi - snÏûn˝ sk˙tr, kterÈ v·sdopravÌ k lyûa¯sk˝m vlek˘m nebo k boudÏ. Objednat jem˘ûete osobnÏ na PomeznÌ boudÏ nebo telefonicky naËÌsle 6234 (novÈ 891 234), 0603 247045.

Hotel PomeznÌ bouda, HornÌ Mal· ⁄pa, PS» 542 27,provozuje Luboö Mocl, tel., fax (0439) 96 6234 (novÈ 891234), tel., fax 96 6385 (891 185), ubytov·nÌ (50 l˘ûek)r˘znÈho charakteru, restaurace s Ëeskou kuchynÌ, salÛnek,koloni·l, kiosk. St¯eûenÈ parkoviötÏ je v tÏsnÈ blÌzkostiobjektu. DomluvÌte se i anglicky a nÏmecky.

PENSION VÃRAKdyby mÏli pojmenovat pension VÏra Indi·ni, jistÏ by zvo-lili kv˘li kr·snÈmu panoramatu jmÈno ÑD˘m, ze kterÈhoje za pÏknÈho Ëasu SnÏûka vidÏtì. Ale protoûe na Po-meznÌch Boud·ch ûijÌ ËeötÌ horalÈ, jmenuje se horsk˝d˘m podle hospodynÏ a maminky majitele. StojÌ sice naPomeznÌch Boud·ch, ale tak trochu stranou.

RodinÏ Stanislava ZmÌtka se poda īlo p ī celkovÈ re-konstrukci p˘vodnÌho roubenÈho domu dos·hnout p¯e-kvapivÈho ̇ spÏchu. Provedli renovaci tr·m˘, doplnili in-teriÈr dalöÌmi d¯evÏn˝mi prvky, ale hlavnÏ vtiskli nevel-kÈmu pensionu p Ì̄vÏtivou, rodinnou atmosfÈru. UrËitÏkaûdÈho zah¯eje na tÏle i na duöi posezenÌ v ˙tulnÈ jÌ-delnÏ. StaËÌ se posadit a op Ì̄t o velk· kachlov· kamna.Dostanete tady kromÏ jÌdla i Budvar a PlzeÚ, û·danouBecherovku, grog i nealkoholickÈ n·poje. K veËe ī, slo-ûenÈ z polÈvky, hlavnÌho chodu a dezertu, jsou jÌdla Ëes-kÈ kuchynÏ. M˘ûete si objednat i to vaöe oblÌbenÈ. Uza-vÌracÌ doba v jÌdelnÏ nenÌ stanovena, problÈmem nenÌani druh· veËe¯e. Vöechny dvou, t Ì̄ a jeden Ëty l̄˘ûkov˝pokoj majÌ vlastnÌ sprchu a toaletu.

P Ì̄mo pod pensionem VÏra zaËÌn· upravovan· bÏûec-k· traù Haida, jen kousek odtud je cviËn· louka s lyûa¯-sk˝m vlekem H˝bnerka, kolem domu vede ûlutÏ znaËe-n· cesta na SnÏûku, ze kterÈ m˘ûete odboËit i do dal-öÌch kr·sn˝ch partiÌ MalÈ ⁄py (str. 4). LetnÌ hostÈ vyuûijÌp˘jËovnu horsk˝ch kol, okolÌ domu je vhodnÈ i pro hrymal˝ch dÏtÌ. PosezenÌ na terase s moûnostÌ opÈk·nÌmasa doplnÌ i upraven· plocha na minifotbal. V pensio-nu VÏra najdete hlavnÏ klid a pohodu, majitelÈ majÌ bo-hatÈ zkuöenosti s pohostinstvÌm a vÏ t̄e, ûe o v·s budedob¯e postar·no.

Pension VÏra, Mal· ⁄pa Ëp. 104, PS» 542 27, majitelStanislav ZmÌtko, tel., fax (0439) 96 6221 (novÈ 891 221),tel. 0603 263672, rodinn˝ pension nabÌzÌ ubytov·nÌ (celkem22 l˘ûek) s polopenzÌ, Ëesk· kuchynÏ, pokoje se sprchoua WC, SAT TV. ZimnÌ parkov·nÌ na st¯eûenÈm parkoviöti150 m odtud (dovoz zavazadel rolbou), letnÌ p Ì̄mo u domu.DomluvÌte se i nÏmecky.

Lyûa¯sk˝ mistr Adolf Berger, JanskÈ L·znÏ 13. 1. 1924.

NA SKOK NA ZA»¡TEKPo staletÌ vÈvodily zim·m v†Jansk˝ch L·znÌch sanÏ rohaËky.PrvnÌ obyvatelÈ obce »ern· Hora si je pr˝ v†dobÏ bezohlednÈtÏûby d¯eva v†lesÌch v˝chodnÌch Krkonoö koncem 16. stoletÌp īvezli ze svÈ alpskÈ domoviny. PrvnÌ lyûe se objevily zhrubap¯ed sto lety. Janskol·zeÚsk˝ uËitel Kajet·n Bayer, p˘sobÌcÌv†»ernÈm Dole a zn·m˝ pozdÏji paradoxnÏ jako Ñotec s·Úko-v·nÌì, objednal jeden p·r pro Ëernodolsk˝ Ëten·¯sk˝ klub uûv†roce 1891. Pr˝ to zp˘sobil p Ì̄klad Fridtjofa Nansena, kter˝jako prvnÌ projel roku 1888 na lyûÌch nap Ì̄Ë Gronskem. A hlav-nÏ p Ì̄slib mecen·öe W. Rennera, ûe prk˝nka z berlÌnskÈho spor-tovnÌho domu Schneider zaplatÌ. Pan uËitel se p ī cest·chz domova v Jansk˝ch †L·znÌ p¯es Hofmannovu boudu do öko-ly v »ernÈm Dole v†lyûov·nÌ brzy zdokonalil a stal se jeho nad-öen˝m propag·torem. Smutno je vöak ËlovÏku samotnÈmu i nazasnÏûen˝ch pl·nÌch. Kdyû neuspÏl u far·¯e Hollmanna, nale-zl sp Ì̄znÏnou duöi v†poötmistru Schrˆterovi. Zl·kali dalöÌ nad-öence na zbrusu nov˝ch lyûÌch, tentokr·t od obchodnÌ firmyHagen v†Christianii - dneönÌ Oslo. Seznam janskol·zeÚsk˝chlyûa¯sk˝ch pr˘kopnÌk˘ se rozrostl o jmÈna Erlebach, Jeschke,Hampl a dalöÌ. VÏtöina jich byla Ëleny RakouskÈho krkonoö-skÈho spolku, ale uû v†roce 1903 byl zaloûen spolek zimnÌchsport˘ Ñ⁄pskÈ ˙dolÌì sdruûujÌcÌ dvojspolky JanskÈ L·znÏ -»ern· Hora, Svoboda n. ⁄. - Maröov I., Maröov IV. - Temn˝D˘l, Malou ⁄pu, Velkou ⁄pu a Pec pod SnÏûkou. Mezi jehofunkcion· ī najdeme nejen pana Bayera, ale i v˝znamnÈho pro-pag·tora a mecen·öe tov·rnÌka Prospera Piette - Riwage zeSvobody nad ⁄pou. To byl ten prav˝ muû Ëinu. Deset p·r˘dÏtsk˝ch lyûÌ darovan˝ch Ëlen˘m mÌstnÌ skupiny v†roce 1906hovo Ì̄ za vöe. SanÏ vöak p¯ece jen mÏly n·skok. Baterii leh-k˝ch rohaËek na stahov·nÌ d¯eva rozöÌ īl podnikav˝ JohannPohl z†Jansk˝ch L·znÌ o p˘vodnÌ model lehk˝ch s·nÏk. FirmaFeist a Frıhnel ve SvobodÏ n. ⁄., kter· zaËala s†v˝robou vlast-nÌch (a dobr˝ch) lyûÌ dle zahraniËnÌch vzor˘, zah·jila i sÈriovouv˝robu ÑsportovnÌchì sanÌ, dokonce jiû opat¯en˝ch kov·nÌm.U vöeho byl opÏt podnikav˝ pan Bayer. Inspiroval se Ël·nkemo s·Úka¯sk˝ch z·vodech v†Tyrolsku a uspo¯·dal v†zimÏ roku1900 nÏkolik z·vod˘ na sanÌch od LesnÌho domu k†hoteluKoruna. PrvnÌ dÏtötÌ z·vodnÌci obvykle obdrûeli za odmÏnu nÏcona zub. PozdÏji se p īdali i dospÏlÌ, zaËal se mÏ īt Ëas a rozd·-vat ceny. PoprvÈ v†KrkonoöÌch a z·roveÒ poprvÈ na sever odDunaje. NejvÏtöÌho rozmachu dos·hlo s·Úkov·nÌ v†dobÏ p¯edI. svÏtovou v·lkou v roce 1913 po z Ì̄zenÌ elektrickÈho s·Úka¯-skÈho vleku. Kilometr dlouhÈ mÏdÏnÈ lano ale bohuûel padloza obÏù v·leËnÈmu sbÏru barevn˝ch kov˘. P¯estoûe byl roku1919 vlek vylepöen˝ nekoneËn˝m lanem d·n znovu do provo-zu, s·Úkov·nÌ zvolna odzv·nÏla hrana. Na v˝slunÌ si razily cestust·le dostupnÏjöÌ lyûe. SportovnÌ aktivita p·nÏ Bayera se vyvÌ-jela ve spolkov˝ch funkcÌch a ne˙navnÈm organizov·nÌ z·vo-d˘, aû ji docela zastÌnilo trumfovÈ eso janskol·zeÚskÈho lyûo-v·nÌ, hvÏzda mezin·rodnÌch z·vod˘ mezi dvÏma v·lkami, vöe-strann˝ lyûa¯ Adolf Berger. Rod·k z†Pece pod SnÏûkou p˘so-bil v†l·znÌch jako lyûa¯sk˝ instruktor a v†roce 1920 zde zaËalprovozovat i obchod se sportovnÌmi pot¯ebami. Zprvu v˝bor-n˝ bÏûec, vynikl pozdÏji i jako skokan. Po z·niku prvnÌho sko-kanskÈho m˘stku z†roku 1911 v†˙dolÌ »ernohorskÈho potokast·l u zrodu Krakonoöova m˘stku v†centru l·znÌ, znÏhoû z·-vodnÌci doskakovali p·r krok˘ od n·mÏstÌ. Projektoval jej ly-ûa¯sk˝ pr˘kopnÌk Karel JarolÌmek ze Dvora Kr·lovÈ v†roce 1923a byl svÈho Ëasu nejvÏtöÌm skokansk˝m m˘stkemv†KrkonoöÌch. Serie v˝znamn˝ch mezin·rodnÌch z·vod˘ zdezaËala historicky prvnÌm z·vodem FIS v†roce 1925, uznan˝

dodateËnÏ jako mistrovstvÌ svÏta. Za zmÌnku stojÌ i zimnÌ olym-pi·da SASI v†roce 1937 a nÏkolik spolkov˝ch mistrovstvÌ re-publiky. P ī dneönÌm pohledu na zalesnÏn˝ svah se ani nechcevÏ īt, ûe jeötÏ zaË·tkem pades·t˝ch let se tu pro pobavenÌrekreant˘ ROH p¯edv·dÏla tehdejöÌ skokansk· elita HorskÈsluûby: Ruda Schrˆfel, Wolfgang Berger, Standa Steiner neboPavel NÏmeËek. S†v˝stavbou lanovky na »ernou horu v†roce1928 se otev¯ely moûnosti i pro sjezdovÈ discipliny. Popul·rnÌVelk· cena arm·dnÌch sportovc˘ i poslednÌ mistrovstvÌ »SRp¯ed II. sv. v·lkou, znamenaly mnoho pro Honzu Hainiöe, Jar-du Pastierika, D·öu Cermanovou a pozdÏji takÈ bratry VojtÏ-chovy, ZdeÚka Form·nka a dalöÌ slavnÈ sportovce z†novodobÈhistorie lyûov·nÌ v†Jansk˝ch L·znÌch.

UpravovanÈ tratÏ na SvÏtlÈ a »ernÈ ho¯e jsounejlepöÌm bÏûka¯sk˝m terÈnem ve v˝chodnÌchKrkonoöÌch. Nastoupit na nÏ m˘ûete od LesnÌhodomu z lyûa¯skÈho vleku Koöù·lka v Jansk˝ch

L·znÌch nebo z HornÌho Maröova, VelkÈ ⁄py i Pece podSnÏûkou. Odtud je n·stup vûdy spojen s p¯ekon·nÌm velkÈhov˝ökovÈho rozdÌlu, proto se nejpohodlnÏji do stopy dostaneteod hornÌ stanice lanovky na »ernÈ ho¯e.

Je-li p Ì̄znivÈ poËasÌ, upravujÌ firmy Koöù·l a Mega plus stopyvûdy v ˙ter˝ a v p·tek. HlavnÌ, asi dvacetikilometrov˝ okruhvede po öirok˝ch lesnÌch sv·ûnicÌch v trase - Modrokamenn·bouda - Krausovy boudy - hornÌ sv·ûnice p¯es SvÏtlou horu -PÏticestÌ (tady se okruh prodluûuje jeötÏ o okruh Valöovky -Thammovy boudy - PÏticestÌ) - V·clav·k - »ern· paseka - VelkÈPardubickÈ boudy - ModrÈ kameny - Krausovy boudy. Nauveden˝ okruh jsou napojeny upravovanÈ trasy ve smÏruV·clav·k - LuËiny - Pec pod SnÏûkou, Sokolsk· bouda - slep·sv·ûnice, pod V·clav·kem - ˙boËÌ »ernÈ hory - hornÌ stanicelanovky. TratÏ jsou upravov·ny rolbou pro voln˝ styl (bruslenÌ)ve Ëty¯metrovÈ öÌ ī a jsou oznaËeny samostatn˝m znaËenÌm.

Trasy uvedenÈ ve VeselÈm v˝letu porovnejte s aktu·lnÌlyûa¯skou nebo turistickou mapou.

8 9

KRKONOŠE

KRKONOäSK› N¡RODNÕ PARK

V roce 1994 se lesnÌ z·vody p īpojily ke Spr·vÏ KrkonoöskÈhon·rodnÌho parku (KRNAP) a dnes tvo Ì̄ jejÌ v˝znamnou Ë·st.I d Ì̄vÏjöÌ skeptici uznali, ûe spojenÌ ochran·¯˘ a lesnÌk˘ prospÏloles˘m, p Ì̄rodÏ a v neposlednÌ ̄ adÏ i lidem. MalÈ lesnickÈ ̇ st¯edÌp ī Spr·vÏ KRNAP ve VrchlabÌ koordinuje Ëinnost t Ì̄ LesnÌchhospod·¯stvÌ - v HarrachovÏ, ve VrchlabÌ a v HornÌm MaröovÏ.TÏm jsou pod Ì̄zena polesÌ skl·dajÌcÌ se z jednotliv˝ch lesnÌch˙sek˘. VedoucÌm polesÌ je polesn˝ neboli fo t̄, za lesnÌ ̇ sek zod-povÌd· lesnÌk Ëili hajn .̋ D˘leûitou osobou na polesÌ je i technik,kter˝ je z·stupcem vedoucÌho a vede velkou Ë·st nezbytnÈ agen-

dy. SpoleËnÏ zajiöùujÌ vöechny lesnickÈ pr·ce, kterÈ jsou takpestrÈ, ûe jim zaberou cel˝ rok.

Mezi prvnÌmi osadnÌky Krkonoö byli lesmist ī. NÏkterÈ zn·mejmenovitÏ uû ze 16. stoletÌ. I dnes pat Ì̄ lesnÌci k nejv·ûenÏjöÌmv pestrÈ mozaice r˘zn˝ch horsk˝ch profesÌ. V terÈnu je nem˘-ûete p¯ehlÈdnout. UrËitÏ jste slyöeli rËenÌ, ûe hajn˝ je ozdoboukaûdÈ po¯·dnÈ krkonoöskÈ hospody. Ale neû si dojde na pivo,musÌ splnit spoustu ˙kol˘ a hlavnÏ nÈst velkou zodpovÏdnostza sv˘j les. Zn·m mnoho let lesnÌky z polesÌ Latovo ˙dolÌ, kte Ì̄peËujÌ o lesy mezi HornÌm Maröovem, Malou a Velkou ⁄pou.Pat ī mezi nejlepöÌ a tak si na jejich p Ì̄kladu ¯eknÏme co vöech-no vlastnÏ dÏlajÌ.

K¡CENÕ LESAP ī kaûdÈ vich īci, n·mraze, snÏhovÈ v·nici je krkonoösk˝ hajn˝neklidn˝ v p¯edtuöe kalamity. PolesÌ Latovo ˙dolÌ bylo v posled-nÌch letech postiûeno kalamitou nÏkolikr·t. Dob¯e si pamatuje-me polomy p ī n·mraze na konci roku 1995, kdy hlavnÏ v oblastiLyseËin a Albe īc byly nepr˘jezdnÈ cesty a stromy zp¯etrhalyelektrickÈ vedenÌ. Jen p˘l roku nato vÏtrn· smröù 7. Ëervence1996 polomem na nÏkolik t˝dn˘ uzav¯ela silnici mezi K īûovat-kou a Sp·len˝m Ml˝nem v MalÈ ⁄pÏ. ObÏ kalamity s 23 tisÌcikubÌky d¯eva dok·zali lesnÌci z Latova ˙dolÌ zpracovat za jedenrok. HlavnÌ odpovÏdnost za v˝sledky obrovskÈ pr·ce nesli hajnÌPetr V·vra a Radek Rˆssl, v jejichû revÌrech vznikly nejvÏtöÌ öko-dy. Museli zadat pr·ci d¯eva¯̆ m, p¯evzÌt od nich vytÏûenÈ d¯evo,kl·dy podle objemu oËÌslovat, najmout konÏ, traktory a lanovkypro p īblÌûenÌ. Starost o d¯evo skonËila aû jeho naloûenÌm nan·kladnÌ auto a tÌm expedicÌ k prodeji. Pr˘bÏûnÏ kontrolovalikvalitu pr·ce, t¯eba i velikost ponechan˝ch suk˘, zp˘sob olou-p·nÌ a o¯ez·nÌ ko¯enov˝ch n·bÏh˘. Kalamity postihly p¯edm˝tnÌporosty, proto m˘ûeme odhadnout, ûe zdejöÌ hajnÌ museli Ñob-slouûitì nejmÈnÏ 50 tisÌc kl·d.

DalöÌ hrozbou lesa je k˘rovec. Mal˝ brouËek, kter˝ vyûÌr· l˝komezi d¯evem a k˘rou, dok·ûe za jedno lÈto vytvo īt aû Ëty ī ge-nerace. Napad· hlavnÏ v minulosti imisemi oslabenÈ smrkyv porostnÌch stÏn·ch. LesnÌk je osobnÏ zodpovÏdn˝ za zjiötÏnÌkaûdÈho k˘rovcovÈho ohniska. NapadenÈ stromy oznaËÌ bar-vou a datem. ⁄daj zanese do sluûebnÌho denÌku a zajistÌ pok·-cenÌ a odkornÏnÌ. Pouze v nejcennÏjöÌ prvnÌ a druhÈ zÛnÏ n·-rodnÌho parku mohou napadenÈ stromy z˘stat st·t. P Ì̄padn·kontrola snadno zjistÌ nedbalost, proto je sledov·nÌ k˘rovco-v˝ch strom˘ hlavnÏ v parnÈm lÈtÏ tÈmϯ dennÌ rutinou vöechhajn˝ch. JeötÏ p¯ed deseti lety byly lesnickÈ ˙seky skoro dvoj-n·sobnÈ. Nap Ì̄klad revÌr Josefa Tylöe zaËÌnal na K īûovatcev TemnÈm Dole a konËil na vrcholu SnÏûky. Spr·vnÈ rozhodnutÌo zmenöenÌ lesnick˝ch ˙sek˘ i polesÌ p īneslo detailnÏjöÌ pÈËia tÌm i zlepöenÌ stavu lesa.

V˝öe lesnÌ tÏûby se odvozuje podle p Ì̄r˘stk˘ d¯eva. V souËas-nÈ dobÏ se v KrkonoöskÈm n·rodnÌm parku tÏûÌ roËnÏ 120 tisÌcplnometr˘ d¯eva, to je jen 80% roËnÌho p Ì̄r˘stku hmoty. TÌm sezvyöujÌ z·soby d¯eva hlavnÏ ve staröÌch porostech. Lesnick˝desetilet˝ pl·n stanovÌ maxim·lnÌ mnoûstvÌ kubÌk˘, kterÈ semohou vytÏûit. P¯ednostnÏ se odeËÌtajÌ kalamitnÌ a v˝chovnÈtÏûby. Kdyû se nenaplnÌ celkov˝ pl·n, navrhne polesn˝ i tÏûbyobnovnÌ. Proto obËas vznikajÌ ve zhruba stolet˝ch porostechmimo prvnÌ a druhou zÛnu ˙zkÈ paseky.

ABY STROMKY ROSTLYVytÏûenÈ plochy musÌ b˝t podle z·kona do dvou let znovu za-lesnÏny. Na polesÌ Latovo ˙dolÌ vyzkouöeli ˙spÏönÏ vöechnynejnovÏjöÌ postupy obnovy lesa i se zavedenÌm odolnÏjöÌch list-n·Ë˘. Proto t¯eba na DlouhÈm h¯ebenu najdete v pro¯edÏn˝chporostech podsadby, oplocenky z dr·tÏnÈho pletiva, kterÈ za-

jistÌ stromky na nejlepöÌch lokalit·ch p¯ed okusem zvϯe. PetrV·vra si pochvaluje dvojsadby, kdy z jednoho mÌsta roste buka smrk, jehoû jehliËÌ chr·nÌ listn·Ë proti okusu. Na kalamitnÌchpasek·ch jsou velmi n·padnÈ zelenÈ plastovÈ ochrany jednotli-v˝ch stromk˘, kterÈ schov·vajÌ malÈ javory a buky. Za ˙spÏchpovaûujÌ v˝sadbu odrostl˝ch buk˘ mal˝m bagrem p ī vylepöo-v·nÌ d Ì̄ve zaloûen˝ch smrkov˝ch monokultur. LÈto p īn·öÌ oûÌ-n·nÌ tr·vy kolem mal˝ch stromk˘, podzim zase n·tÏr mlad˝chporost˘ p Ì̄pravkem proti jelenÌmu loup·nÌ k˘ry. JeötÏ se nesmÌzapomenout vËasnÈ sebr·nÌ semen z vybran˝ch strom˘. Ne-lehk˝m ˙kolem lesnÌk˘ je pr·ce s lidmi. ÿÌdÌ vlastnÌ zamÏstnan-ce a kontrolujÌ dodavatelskÈ firmy, pro kterÈ organizujÌ v˝bÏrov·Ì̄zenÌ. I kdyû vÏtöinu pracÌ ohlÌdajÌ jednotlivÌ lesnÌci, hlavnÌm ga-

rantem je p¯ece jen polesn .̋ Kdo zn· svÏdomitÈho fo¯ta JanaH¯ebaËku vÌ, ûe on je hlavnÌm str˘jcem ˙spÏch˘ polesÌ Latovo˙dolÌ.

S FLINTOU PÿES RAMENOI kdyû se pÈËe o zvϯ a lov trochu schov·v· za pÏstov·nÌma tÏûbou lesa, pat Ì̄ pro laù·ckÈ lesnÌky mezi Ëinnosti nejmilejöÌ.Na zaË·tku je zase pr·ce. Pro zvϯ se musÌ kaûdoroËnÏ nasuöitskoro 300 metr·k˘ sena na louk·ch v HornÌch LyseËin·ch, naStarÈ Ho¯e v TemnÈm Dole, na PÏnkavËÌm Vrchu a Braunov˝chlouk·ch ve VelkÈ ⁄pÏ. KromÏ bÏûn˝ch krmelc˘ jsou na polesÌdvÏ p¯ezimovacÌ ob˘rky pro jelenÌ zvÏ .̄ Uzav¯enÌm zvϯe na zimuse v˝raznÏ snÌûily ökody na v˝sadb·ch i staröÌch porostech.V obou ob˘rk·ch je kaûdoroËnÏ okolo sta kus˘ jelenÌ zvϯe vy-ûadujÌcÌ dennÌ pÈËi. Za zimu jim hajnÌ kromÏ sena naservÌrujÌmetrickÈ centy ¯epy, kaötan˘, je¯abin, jablkov˝ch v˝lisk˘, zrnÌ,v˝ûivn˝ch granulÌ a nezbytnÈ soli. V z· Ì̄ p ī jelenÌ Ì̄ji pat Ì̄ k ˙ko-l˘m lesnÌk˘ i doprovod loveck˝ch host˘. Samotn˝ lov je nejenz·bavou, ale i povinnostÌ. LesnÌ hospod· ī nemohou kv˘li obno-vÏ lesa p īpustit p¯emnoûenÌ jelenÌ zvϯe a tak je pro polesÌ sta-noven z·vazn˝ pl·n odst¯elu. VÏtöÌ Ë·st jelenÌ zvϯe ulovÌ p ī indi-vidu·lnÌm lovu, zbytek pak spoleËnÏ v z·vÏru sezÛny v listopa-du a v prosinci. Teprve potom mohou zajÌt na to pivo.

Hajn˝ Josef Tylö je vyhl·öen˝m lovcem a bÏhem svÈho Ëty īceti-letÈho p˘sobenÌ v revÌru pod SnÏûkou doprov·zel mnoho lovec-k˝ch host˘. Vûdy ˙spÏönÏ. M· radost z lovu v tÏch nejdivoËejöÌchmÌstech, kde zvÏ ī z˘st·v· velk· öance lovc˘m uniknout. K takovÈ-mu lovu pot¯ebuje zdatnÈ partnery. Tenkr·t, asi p¯ed dvaceti lety, simohl vybrat ze dvou zahraniËnÌch host˘. Jeden byl huben˝ a druh˝tlust .̋ Ihned se rozhodl pro hubenÈho a uû pl·noval, jak vyzrajÌ najelena v pralese na Prost¯ednÌ ho¯e. VidlicovÈho desater·ka mÏl vy-hlÌdnutÈho uû p¯ed Ì̄jÌ, proto neoËek·val û·dn˝ problÈm. Hned prv-nÌ öoulaËka uk·zala, ûe se tentokr·t p¯epoËÌtal. Jakmile host vstou-pil na uzounkÈ a hrbolatÈ loveckÈ chodnÌËky zaËal se podlamovat.ProstÏ mu poklesla kolena a uû se s·m nezvedl. Host p īznal, ûe m·kolena nemocn·, ale straönÏ r·d by ulovil jelena na hor·ch. BÏhemdalöÌch dnÌ musel hajn˝ stokr·t odloûit flintu, hubertus i ruksak, ucho-pit leûÌcÌho hosta v pase a postavit ho zpÏt na nohy. I p¯esto senÏkolikr·t dostali ke zvÏ ī, aby lovec vûdy v rozhodujÌcÌ chvÌli kleslk zemi mÌsto jelena. Hajn˝ Josef byl o to neöùastnÏjöÌ, ûe se dozvÏ-dÏl, jak tlouötÌk bÏh· lÌp neû srnka a ulovil v sousednÌm revÌru jele-na. Rozhodl se zmÏnit zp˘sob lovu a zavÈst svÈho hosta na nejlepöÌposed. Cestou ho nÏkolikr·t stavÏl na nohy, takûe p īöli pozdÏ. Vy-hlÌdnut˝ desater·k troubil jen kousek od posedu. V polovinÏ ûeb Ì̄kuse host opÏt zlomil. Hajn˝ nevÏdÏl, zda m· nejprve zachraÚovatzavÏöenÈho p·na nebo sledovat plachou zvÏ .̄ Ticho setmÏlÈho lesapro Ì̄zla r·na z kulovnice a jelen z˘stal v ohni. Loveck˝ host mÏlvelkou radost. Kdyû se potom na R˘ûohork·ch oslavoval ˙spÏön˝lov, tlouötÌk trochu svÈmu kolegovi z·vidÏl kr·snÏjöÌ trofej. Netuöil,ûe öùastn˝ lovec svÈho jelena nikdy nevidÏl ûivÈho. To z˘stalo ta-jemstvÌm mezi lovcem a jeho obÏtav˝m hajn˝m.

LesnÌci z polesÌ Latovo ̇ dolÌ. Vzadu zleva stojÌ hajn˝ Radek Rˆssl,polesn˝ Jan H¯ebaËka, technik ZdenÏk N˝Ë, hajn˝ v.v. Josef Tylö,obornÌk a chovatel tet¯ev˘ Bohouö äevc, vep¯edu jsou hajnÌ PetrV·vra a Radek KracÌk a fo¯tova fenka Dina.

LesnÌk ze äpiË·ku Radek Rˆssl a braka jezevËÌkovit· Dina.

LesnÌk a obornÌk z »ervenÈho vrchu Josef Tylö p¯ed·v· poËty¯icetiletÈ sluûbÏ sv˘j revÌr Radku KracÌkovi.

N·vrat od krmelc˘ na »ervenÈm vrchu.

MÏsÌËnÌk o p Ì̄rodÏ a lidech z Krkonoö, Jizersk˝ch hora PodkrkonoöÌ, vyd·v· Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌ-ho parku, tel. (0438) 285 333, fax 230 95. Objednat lzeu PNS, a.s. nebo na adrese redakce: »asopis Krkono-öe, DobrovskÈho 3, 543 11 VrchlabÌ.

10 11PLECHOV… VZPOMÕNKY PEC POD SNÃéKOUAntonÌn Tich˝

SnÏûka v budoucnosti

LANOVKA NA SNÃéKU JE PADES¡TILET¡SbÏratelÈ kuriozit znajÌ nejmÈnÏ sedm r˘zn˝ch kol·ûÌ zachy-cujÌcÌch SnÏûku v budoucnosti. JistÏ ölo spÌöe o obchodnÌtrik vydavatel˘ pohlednic, neû o skuteËnÈ p¯edstavy naöichp¯edk˘. Fantasii ze zaË·tku 20. stoletÌ se nejvÌce p īblÌûila stav-ba lanovÈ dr·hy z Pece na vrchol SnÏûky.

V dubnu 1947 byla vymϯena prvnÌ trasa, podle kterÈ mÏladolnÌ stanice lanovky st·t u kapliËky v Ob Ì̄m dole a mezista-nice u Ob Ì̄ boudy. ProvoznÌ i ochran·¯skÈ d˘vody nakonecposunuly dr·hu blÌû k centru Pece pod SnÏûkou a na podzimstejnÈho roku byla zah·jena stavba lanovky na R˘ûovou horuv dneönÌ trase. Materi·l byl v prudkÈm svahu dopravov·npomocnou lanovkou, kter· se osvÏdËila i o rok pozdÏji p īstavbÏ druhÈho ˙seku z R˘ûovÈ hory na SnÏûku. NejtÏûöÌoperacÌ celÈ stavby byla doprava a uloûenÌ pohonn˝ch Ë·stÌa elektromotor˘ do strojovny v mezistanici R˘ûov· hora. Prop Ì̄pad v˝padku elekt īny tu byl instalov·n i dieselov˝ agre-g·t. PrvnÌ, dolnÌ ˙sek m· 19 podpÏr, nejvyööÌ mÏ Ì̄ 10 metr˘.Je dlouh˝ 1560 metr˘ a dvousedaËkov˝ z·vÏs p¯ekon· v˝ö-kov˝ rozdÌl 424 metr˘ za mÈnÏ neû deset minut. Ve¯ejn˝ pro-voz na prvnÌm ˙seku zaËal 15. ledna 1949, tedy p¯esnÏ p¯edpades·ti lety. V˝stavba druhÈho, hornÌho ˙seku mezi R˘ûo-vou horou a vrcholem SnÏûky trvala jeötÏ dalöÌch devÏt mÏ-sÌc˘. PrvnÌ hostÈ vyjeli aû na SnÏûku 10. listopadu 1949. TraùdruhÈho ˙seku konËÌ ve v˝öce 1595 metr˘ nad mo¯em, p¯e-kon·v· p¯ev˝öenÌ 251 metr˘ a je dlouh· bezm·la 2 kilometry.HornÌ jÌzda trv· 13 a p˘l minuty, od nasednutÌ v Peci podSnÏûkou jste na vrcholu nejvyööÌ ËeskÈ hory za 25 minut.Cel˝ systÈm visutÈ lanovky byl vyroben v TransportÏ Chru-dim na z·kladÏ zakoupenÈ licence öv˝carskÈ firmy RollíscheEisenverke (Von Roll) a pracuje spolehlivÏ cel˝ch pades·tlet. Za tu dobu vyvezla lanovka aû na vrchol SnÏûky nejmÈnÏ5 miliÛn˘ host˘, na R˘ûovou horu jistÏ mnohem vÌce.

P ī jÌzdÏ projedete t ī klimaticko - vegetaËnÌ p·sma. Cel˝dolnÌ ̇ sek proch·zejÌcÌ R˘ûov˝m dolem je v mont·nnÌm stup-

ni s horsk˝m lesem. Hned za mezistanicÌ na R˘ûovÈ ho¯ezaËÌn· subalpÌnskÈ p·smo s kosod¯evinou, kterÈ za sedm-n·ctou podpÏrou lanovky p¯ech·zÌ v kamenitÈ hole alpÌn-skÈho p·sma. RozdÌl mezi dolnÌ a hornÌ stanicÌ nenÌ jenv ̇ bytku vegetace, ale p¯edevöÌm aû v radik·lnÌm snÌûenÌ tep-loty. P¯esto se nÏkdy v zimÏ Ëi na podzim stane, ûe je naho¯etepleji neû dole a za takov˝ch dn˘ inverznÌho poËasÌ b˝va-jÌ i nejkr·snÏjöÌ rozhledy. NejvÏtöÌm z·ûitkem b˝v· v˝jezdz ˙dolÌ plnÈho mrak˘ do proz·¯enÈ horskÈ krajiny. Jen musÌ-te mÌt ötÏstÌ na poËasÌ. Jak bude na vrcholu SnÏûky se do-zvÌte jiû v dolnÌ stanici, kde je na tabuli vûdy uvedena nejenteplota, ale hlavnÏ sÌla vÏtru na R˘ûovÈ ho¯e i na vrcholu.Vûdy si s sebou vezmÏte teplÈ obleËenÌ. VÌtr je hlavnÌm limi-tujÌcÌm prvkem provozu hornÌho ˙seku. Kdyû naho¯e fouk·vÌce neû 15 metr˘ za sekundu, lanovka z bezpeËnostnÌchd˘vod˘ stojÌ. Podle smÏru, sÌly a n·razovosti vÏtru zkuöen˝lanovk·¯ p¯esnÏ pozn·, kdy je t¯eba hornÌ a zcela v˝jimeËnÏi dolnÌ ˙sek zastavit. To pak musÌte z R˘ûovÈ hory pÏöky, alevÏ t̄e, ûe hlavnÌ v˝ökov˝ rozdÌl jste jiû lanovkou p¯ekonali. V lÈtÏtrv· v˝stup z mezistanice v pr˘mÏru 40 minut, v zimÏ o nÏcodÈle.

Celkem je na lanovce zamÏstn·no 30 lidÌ. Sluûbu konajÌi v noci, takûe obsluha je na lanovce nep¯etrûitÏ cel˝ch pa-des·t let. SmÏny se st Ì̄dajÌ vûdy po dvou dnech a na vöecht¯ech stanicÌch je ve sluûbÏ celkem deset aû dvan·ct lidÌ.NejtÏûöÌ je sluûba naho¯e na SnÏûce. Lanovk· ī sem musÌdorazit a vyst Ì̄dat kolegy za kaûdÈho poËasÌ, aù se jezdÌ nebokv˘li v·nici lanovka stojÌ. Kaûd˝ z pos·dky hornÌ stanice pro-ûije na SnÏûce celou t¯etinu roku. Vy p ījdete do styku s pr˘-vodËÌm a pokladnÌ, ale stejnÏ n·roËn· je i funkce strojnÌka,elektrik·¯e, vedoucÌho technika a n·ËelnÌka. V zimnÌ sezÛnÏje lanovka v provozu dennÏ kaûdou celou hodinu od 8 do 18hodin, p ī velkÈm z·jmu i nep¯etrûitÏ. Kaûd˝ lich˝ t˝den jev pondÏlÌ, kromÏ sv·tk˘ a v˝znamn˝ch dn˘, z d˘vodu ˙drû-by zav¯eno.

Snad v†kaûdÈ rodinÏ se najde krabiËka se zapomenut˝mi pam·tkami z†cest.Hrst drobn˝ch mincÌ r˘zn˝ch mÏn, nÏkolik zaûloutl˝ch vstupenek, p·r pestro-barevn˝ch muöliËek, hlinÌkov· sv·tostka z†d·vnÈ mari·nskÈ pouti, kdy bylababiËka jeötÏ docela malou holkou. »astokr·t takÈ plechov· hrom·dka nejr˘z-nÏjöÌch odznak˘. PravdÏpodobnÏ i nÏjak˝ z†Krkonoö. Nad tÏmi sbÏratelskÈ sr-dÌËko obzvl·öù poposkoËÌ. A hned v·m ¯eknu proË. Historie raûen· do kovu m·svÈ p·ny i km·ny. UpomÌnkovÈ p¯edmÏty pat Ì̄ spÌö k†tÏm druh˝m. Pr·vÏ protoje tÏch historick˝ch tak m·lo. S·m pro sebe je dÏlÌm do tematick˝ch okruh˘.SvÈho Ëasu byly mÛdnÌ kovovÈ p Ì̄vÏsky zavÏöenÈ na barevnÈ öÚ˘rce na opas-kovÈm poutku kalhot nebo v†knoflÌkovÈ dÌrce vÏtrovky. Nejrozö̯enÏjöÌ jsou ly-ûa¯skÈ amulety, zvanÈ Ullry. Ne n·hodou ten sk Ì̄tek na lyûÌch s†lukem a öÌpyp īpomÌn· kresby d·vn˝ch laponsk˝ch lovc˘ z†lyûa¯sk˝ch encyklopediÌ. Opravduje to b˘ûek pat Ì̄cÌ do skandin·vskÈ mytologie, kter˝ se stal patronem lyûa¯̆ .P īvezli ho k†n·m z·roveÚ s†lyûemi norötÌ instrukto ī v†pion˝rsk˝ch dob·ch ly-ûov·nÌ zaË·tkem stoletÌ. »astokr·t je zamÏÚov·n s†vl·dcem Krkonoö. To je vöakvelk˝ omyl. P¯esto je Krakonoö nejËastÏjöÌm n·mÏtem vÏtöiny suven˝r˘ z†hor.Na p Ì̄vÏscÌch defiluje nekoneËn· ¯ada podob ducha hor. Od komickÈho lesnÌ-ho muûe s†vytrËenou bradkou, p¯ejatÈho z†obraz˘ Moritze Schwinda, p¯es sval-natÈ hromobijce s†kyjem i bez nÏj, po dobr·ckÈho dÏdulu ve zmaËkanÈm mys-liveckÈm klobouku. Najdeme tu stylizovanÈ podoby nejzn·mÏjöÌch Krakonoöo-v˝ch soch z†Trutnova, Jansk˝ch L·znÌ a Ho īc, i vÌcemÈnÏ zda īlÈ portrÈty leti-t˝ch p¯edstavitel˘ Krakonoöe - Jind īcha Buchala a Frantiöka Umlaufa. TakÈ natÏchto p Ì̄vÏscÌch byla jejich ochrann· moc zd˘raznÏna vÏtou ÑKrakonoö - vl·dcehor - tv˘j ochr·nceì nebo z†nÏmËiny neohrabanÏ p¯eloûen˝m r˝mem ÑV ho-r·ch sv˝ch jsem tv˝m ochr·ncemì. Valn· vÏtöina Ullr˘ i Krakonoö˘ je univer-z·lnÌ a volnÏ navazujÌ na dalöÌ skupinu, kter· je uû p Ì̄mo spojena s urËit˝mmÌstem. S†realistickou peËlivostÌ vykreslenÈ dominanty jsou dnes cenn˝m ma-teri·lem p ī studiu p˘vodnÌho vzhledu zanikl˝ch bud, p¯estavÏn˝ch hotel˘ Ëipobo¯en˝ch rozhleden. Neot¯esiteln˝ prim·t mezi nimi drûÌ motivy SnÏûky. NadruhÈ stranÏ nej īdöÌ jsou kompoziËnÏ zvl·dnutÈ veduty mÏst. A ûe se napros-to stejnÈ odraûky vyskytujÌ jak s†nÏmeck˝m tak s†Ëesk˝m textem? Krkonoöebyly oded·vna dvojjazyËnÈ a obchod je obchod.

Samostatnou kapitolu tvo Ì̄ turistickÈ ötÌtky na hole. JeötÏ v†dob·ch ned·vnominul˝ch byla forteln· vych·zkov· h˘l, pobit· odshora dol˘ turistick˝mi ötÌtky,nejen oporou na kamenit˝ch cest·ch hor a viditelnou vizitkou turistickÈ aktivitymajitele, ale z·roveÚ, tÈmϯ doslova, p Ì̄ruËnÌm pam·tnÌkem. AstronomickÈ poËtyohnut˝ch plÌök˘, tÈ nejlevnÏjöÌ reklamy, sluËujÌcÌ vöechny p¯edchozÌ n·mÏty,dnes uû nikdo nespoËÌt·. Na popularitÏ vyhl·öen˝ch mÌst se mnohokr·t p īûivilii majitelÈ nev˝znamn˝ch podnik˘ v†okolÌ, jak dosvÏdËuje nap Ì̄klad ötÌtekz†Aichelburgu. DostupnÈ suven˝ry z†cest balancovaly vûdycky na hranici k˝Ëe.Milosrdn˝ Ëas jim s†od¯en˝mi hranami dod·v· hodnotu dokument·rnÌ. VypovÌ-dajÌ mnohÈ o dobÏ svÈho vzniku. VÏtöinou jsou z†poctivÈho kovu, zhotovenypodle†kvalitnÌch p¯edloh. I v˝robci bez umÏleck˝ch ambicÌ ctili ¯emeslo. A pro-dejci? U vÏtöiny z†nich jste si mohli zakoupen˝ ötÌtek vlastnoruËnÏ p ībÌt na h˘la jeötÏ v·m t¯eba na poËk·nÌ vyryli do p īpravenÈho polÌËka datum n·vötÏvy.IdylickÈ Ëasy zp¯etrhala v·lka. Ani n·sledujÌcÌch Ëty īcet let budov·nÌ ÑlepöÌchzÌt¯k˘ì se nevyznaËovalo vyt Ì̄ben˝m vkusem. Do v˝roby upomÌnek se prosadi-la umÏl· hmota a vöudyp Ì̄tomn· ideologie. P¯esto vöak i ten Ñhnusn˝ plech·Ëìs†ozuben˝m kolem pÏtiletky a zaklÌnadlem doby - ÑHory pat Ì̄ pracujÌcÌmì, kte-r˝ si z†odbor·¯sk˝ch zotavoven odv·ûeli rekreanti v†letech pades·t˝ch, je dnestakÈ p Ì̄r˘stkem sbÌrky. Ani v souËasnosti nenÌ nabÌdka bohatöÌ. Mezi mnoû-stvÌm nevkusn˝ch cetek z· Ì̄ jako perly v˝robky prvnÌ ËeskÈ tov·rny na cÌnovÈfigurky Petra R˝gra. NemyslÌm jen na miniaturnÌ autorskÈ figurky Krakonoöenebo r·zovitÈ postaviËky hor·k˘, podle dobov˝ch kreseb z†prvnÌho krkonoö-skÈho pr˘vodce od J. K. Hosera. StejnÏ dob¯e se prod·vajÌ i ¯emeslnÏ zda īlÈrepliky historick˝ch p Ì̄vÏsk˘. DÌky, pane tov·rnÌku.

12 13

Ze SnÏûky je kr·sn˝ kruhov˝ rozhled. Nej˙chvatnÏjöÌ scenÈriivytv· Ì̄ hlubok˝ Ob Ì̄ d˘l a strmÈ sr·zy protÏjöÌ StudniËnÌ hory.Aû budete st·t na vrcholu, dob¯e si prohlÈdnÏte protisvahv ledovcem vytvo¯enÈ ⁄pskÈ j·mÏ. Tady se v pr˘bÏhu t īcetilet jezdil lyûa¯sk˝ z·vod, kter˝ sv˝m profilem nem· v »eskÈrepublice obdoby.

SoutÏû, kter· se jezdila vûdy prvnÌ kvÏtnovou nedÏli,vymyslel vrchlabsk˝ tov·rnÌk Quido Rotter jun., kter˝spoleËnÏ s hospod·¯em z LuËnÌ boudy Herbertem Beutelempo¯·dal pod hlaviËkou Spolku nÏmeck˝ch lyûa¯˘ vöechnyroËnÌky p¯ed 2. svÏtovou v·lkou. PrvnÌ z·vod se jel v roce1928 za ˙Ëasti jeden·cti p¯ednÌch krkonoösk˝ch jezdc˘z obou stran hor. Vyhr·l Gerhard Zinecker z Petrovky a p īölise sem podÌvat dva div·ci. Z·vod byl vÌce sjezdem, neû ob Ì̄mslalomem a zaËÌnal u kamennÈ mohyly p Ì̄mo na vrcholuStudniËnÌ hory. Po mÌrnÈm zaË·tku jezdci dojeli na hranu⁄pskÈ j·my, kde se sklon tratÏ prudce svaûoval na dno Ob Ì̄hodolu. Parametry z·vodu byly ˙ctyhodnÈ: dÈlka 2 kilometrya v˝ökov˝ rozdÌl 500 metr˘. Willy Mˆhwald z VrchlabÌ jednouletÏl z hornÌ hrany cel˝ch 50 metr˘. To byl na d¯evÏn˝ch lyûÌchbez ocelov˝ch hran ˙ctyhodn˝ v˝kon, obzvl·öù kdyû Willytehdy vyhr·l. KvÏtnov˝ termÌn z·vod˘ zakladatelÈ vybralii s ohledem na bezpeËnost ˙ËastnÌk˘, protoûe v pravÈ zimÏje ⁄psk· j·ma ohroûov·na snÏhov˝mi p¯evisy a lavinami.

V roce 1934 po¯adatelÈ M·jov˝ z·vod rozöÌ īli o slalom a tÌmi o alpskou kombinaci. Slalomovou traù stavÏli z·padnÏ odLuËnÌ boudy v ⁄dolÌ BÌlÈho Labe na ˙boËÌ KozÌch h¯bet˘.V tu dobu se soutÏûe staly lidov˝m festivalem zimnÌch sport˘za ˙Ëasti zahraniËnÌch z·vodnÌk˘ a stovek div·k˘ (fotografiena stranÏ 27). Od samÈho poË·tku sportovci M·jov˝ z·vodctili jako ukonËenÌ lyûa¯skÈ sezÛny ve stylu dneönÌhoÑPoslednÌho maz·nÌì. Proto sem nap Ì̄klad v roce 1936 poolympijsk˝ch hr·ch v GA-PA kv˘li z·vodÏnÌ i z·bavÏ p ījelalyûa¯sk· esa jako Ëtrn·ctin·sobn· mistrynÏ svÏta, olympijsk·vÌtÏzka ve slalomu a kombinaci fenomen·lnÌ nÏmeck·slalom·¯ka Christl Cranzov·, olympijsk˝ vÌtÏz ve stejn˝chdisciplÌn·ch Franz Pfn¸r, pozdÏjöÌ mistr svÏta Rakuöan Pepi

O LYéAÿÕCH Z PECE POD SNÃéKOUJako i jinde v KrkonoöÌch, prvnÌ lyûe dostali od majitelepanstvÌ hrabÏte Rudolfa Czernin-Morzina pro svou pot¯ebuzdejöÌ hajnÌ. Polesn˝ Hugo Voreith se vöak nikdy lyûovatnenauËil a snad i proto byl pozdÏji velk˝m odp˘rcemzimnÌch sport˘. Ale jejich obrovskÈmu rozmachu stejnÏnemohl zabr·nit. SkromnÈ lyûa¯skÈ zaË·tky v Peci velmioûivil truhl·¯ Franz Mitlˆhner z dneönÌ boudy PodStudniËnou. Jako spr·vn˝ ¯emeslnÌk vyrazil na vandr dosvÏta. Tam se nauËil oh˝bat tvrdÈ d¯evo a kdyû se v roce1903 vr·til, zaËal vyr·bÏt pravÈ jasanovÈ lyûe. Brzy vytlaËilyr˘zn· ohnut· smrkov· prkÈnka Ëi d˝hy ze sud˘ a staly sepod znaËkou ÑMitlˆhner Riesenhainì velmi vyhled·van˝mi.Ve stejnÈ dobÏ vznikl z popudu peck˝ch sportovc˘ spolekzimnÌch sport˘ Aupatal (⁄pskÈ ˙dolÌ). V roce 1904 bylaustavena na sch˘zi v HospodÏ Na Peci mÌstnÌ poboËkaRiesenhain (Ob Ì̄ les), kter· ve stejnÈm roce uspo¯·dalav obci prvnÌ lyûa¯skÈ z·vody pro dospÏlÈ. Jen o nÏcopozdÏji zaËaly dÌky pochopenÌ mÌstnÌho uËitele RudolfaHoffmanna i dÏtskÈ z·vody. Teprve z mal˝ch jezdc˘ vyrostlidob Ì̄ z·vodnÌci, kte Ì̄ se mohli mÏ īt s krkonoöskou, Ëeskoua pozdÏji i svÏtovou lyûa¯skou elitou. A vyr˘stajÌ tu dodnes.

PrvnÌm velk˝m lyûa¯em z Pece byl Josef Adolf zeZahr·dek, kde pozdÏji postavil dneönÌ »apkovu boudu.Vynikl v bÏhu na lyûÌch a v z·vodÏ sdruûenÈm, kde se jakoprvnÌ vyrovnal neporaziteln˝m Nor˘m. V roce 1923 se stalmistrem »eskoslovenska i NÏmecka a v roce 1924 skonËilza Seve¯any sedm˝ na prvnÌ zimnÌ olympi·dÏ v Chamonix.O rok pozdÏji v z·vodÏ sdruûenÈm vybojoval na mistrovstvÌsvÏta st Ì̄brnou medaili. Stal se pro vöechny mÌstnÌ klukyvelk˝m vzorem, ale jen Gustl Berauer jej dok·zal p¯ekonat.Gustl zaËÌnal jako sjezda ,̄ aû se p¯es Ëty¯kombinaci stalskvÏl˝m sdruûen·¯em. Byl v˝born˝ bÏûec, ale slaböÌskokan. Skoky vylepöil teprve pod vedenÌm norskÈhotrenÈra a v roce 1939 vyhr·l jako v˘bec prvnÌ ne Nor mistro-vstvÌ svÏta. To byl obrovsk˝ ˙spÏch. Je jen ökoda, ûe sevelkÈho ˙spÏchu obyËejnÈho kluka z Krkonoö chopilanacistick· propaganda, kter· p¯edznamenala i BerauerovoneötÏstÌ. Ve v·lce p˘sobil jako lyûa¯sk˝ instruktor a p īöel onohu.

Lyûa¯sk˝ klub Pec vznikl hned v lÈtÏ v roce 1945. VûdyùvÏtöina nov˝ch obyvatel si vybrala Pec pr·vÏ pro l·skuk lyûov·nÌ. I kdyû se tu hned od prvnÌ zimy z·vodilo, novÌmist ī museli teprve vyr˘st. StejnÏ jako v poË·tcÌch lyûov·nÌbylo nejd˘leûitÏjöÌ podchytit dÏti ve ökolnÌm vÏku. Byli touËitelÈ, v Peci Miloslav Sochor, v Jansk˝ch L·znÌch JanVojtÏch a v Mlad˝ch Buk·ch Ivan HrabÏ, kte Ì̄ ve sv˝chökol·ch zavedli ÑpovinnÈì lyûov·nÌ. DÌky tomu se dÏtiz v˝chodnÌch Krkonoö brzy prosadily mezi nejlepöÌmiv »eskoslovensku. Ze staröÌ generace to byl sdruûen·¯Wolfgang Berger a sjezda¯i Rudolf Fiala, Josef Schaibi Ji¯ina Hejcmanov· z mladöÌch potom brat¯i Old¯ich,Richard a ZbynÏk Vo¯echovötÌ, Miloslava KubÌnov·, Hanaa D·öa Luczkovy, Alena Gl·zrov·, Duöan Porubsk ,̋ FrantaKolÌn, Petr Kakeö, Ivan Sochor a hlavnÏ jeho bratr MiloslavSochor. Ti vöichni pat īli k naöÌ lyûa¯skÈ elitÏ, vyhr·validom·cÌ mistrovskÈ tituly, Miloslav Sochor dok·zal

z peck˝ch sjezdovek proniknout do sjezda¯skÈ svÏtovÈöpiËky.

V polovinÏ sedmdes·t˝ch let bylo v Peci pod SnÏûkouotev¯eno pro mÌstnÌ i p¯espolnÌ talentovanÈ dÏti trÈninkovÈst¯edisko ml·deûe. TrenÈr AntonÌn Mezera tu vychovalnÏkolik mistr˘ republiky ve vöech sjezda¯sk˝ch kategoriÌch.NÏkte Ì̄ se prosadili i na mezin·rodnÌ ̇ rovni, nap Ì̄klad DitaKoulov· z VelkÈ ⁄py byla druh· na mistrovstvÌ svÏta û·k˘.I dnes m˘ûete na sjezdovce Javor vidÏt û·ky i juniory p īkaûdodennÌm trÈninku. HlavnÌ peck· ûelÌzka v ohni jsounynÌ dvÏ mÌstnÌ dÌvky - Michala KleËkov· a Kate īna Sittov·.Aù jim to frËÌ.

Hned p ī zaË·tcÌch lyûov·nÌ horalÈ poznali, ûe jim zimnÌsporty mohou pomoci p ī obûivÏ. P¯ed zavedenÌm lyûÌ hostÈdo Krkonoö v zimÏ nejezdili a ûivobytÌ chud˝m horsk˝mzemÏdÏlc˘m vylepöovali jen letnÌ turistÈ. JeötÏ p¯ed prvnÌsvÏtovou v·lkou se situace obr·tila a od tÏch dob do Pecepod SnÏûkou za lyûov·nÌm jezdÌ ve Ëty¯ech zimnÌchmÏsÌcÌch mnohem vÌce host˘, neû ve zbylÈ Ë·sti roku.Lyûov·nÌ dalo mÌstnÌm lidem pr·ci a Ëasto i celoûivotnÌl·sku. Asi nepozn·te, ûe v·s v pensionu, v obchodÏ, navleku, v lyûa¯skÈ ökole Ëi v servisu obsluhuje mistr ËimistrynÏ republiky, pop Ì̄padÏ jin˝m vav Ì̄nem ovÏnËen˝lyûa¯sk˝ öampiÛn. Ani to nenÌ d˘leûitÈ, ale snad v·s potÏöÌvÏdomÌ, ûe zdejöÌ lidÈ lyûovat umÌ a lyûov·nÌ rozumÌ.

Jennewein. V Ob Ì̄m dole se p¯edvedli i skvÏlÌ sjezda ī Guzzia Heli LantschnerovÈ z Innsbrucku, kter˝m se podleËerven˝ch svetr˘ ¯Ìkalo ÑrudÌ Ô·blovÈì, z·stupci slavnÈlyûa¯skÈ ökoly z Kitzb¸hlu s Jackem Lacknerem i nejlepöÌkrkonoöötÌ jezdci v Ëele s bratry Gustlem a Otto Berauerov˝mi.

Hned po druhÈ svÏtovÈ v·lce byla tradice z·voduobnovena. PrvnÌ slalom a sjezd se jel ve dnech 4. a 5. kvÏtna1946 pod nov˝m jmÈnem Z·vod 5. kvÏtna. Tehdy zvÌtÏziliosmin·sobn· mistrynÏ »eskoslovenska R˘ûena Beihauerov·a reprezentant Luboö Brchel. Z·vod po¯·dal Lyûa¯sk˝ klubPec spolu se Svazem lyûa¯˘ R»S a aû v roce 1948 se jimpoda¯ilo p¯ivÈst na start i jezdce z Rakouska. V novÏpojmenovanÈm Z·vodÏ osvobozenÌ vyhr·li ËeskoslovenötÌmist ī Alexandra Nekvapilov· a AntonÌn äponar, RakuöanÈskonËili druzÌ. V d˘sledku politick˝ch zmÏn to bylamezin·rodnÌ ˙Ëast poslednÌ. V dalöÌch patn·cti letech novÌorganiz·to¯i z Lyûa¯skÈ sekce okresnÌho v˝boru »StÏlov˝chovy v TrutnovÏ po¯·dali jarnÌ lyûa¯skÈ kl·nÌ kv˘lisnÏhov˝m podmÌnk·m uû v dubnu a nÏkolikr·t i mimo Ob Ì̄d˘l. PoslednÌ Z·vod osvobozenÌ se mÏl jet poË·tkem 60. letna svazÌch nad Modr˝m dolem, ale kv˘li snÏhovÈ v·nici byltÏsnÏ p¯ed startem zruöen. Druûstvo ûen se spolu s pozdÏjislavn˝m Miloslavem Sochorem, kter˝ tu v û·kovsk˝ch letechjezdil p¯edjezd, vydalo kolem kapliËky k LuËnÌ boudÏ. Vöichnive v·nici zabloudili, nÏkolikr·t st·li na snÏhov˝ch p¯evisechnad Ob Ì̄m dolem, aû je po öesti hodin·ch znaËnÏ vysÌlenÈnaölo z·chrannÈ druûstvo HorskÈ sluûby.

Dnes je oblast ⁄pskÈ j·my v prvnÌ zÛnÏ n·rodnÌho parkua lyûov·nÌ tu nenÌ dovoleno. V Peci pod SnÏûkou vzniklymodernÌ lyûa¯skÈ vleky a sjezdovky a jen m·lokdo tuöÌ, kdevöude se d Ì̄ve z·vodilo. O to cennÏjöÌ jsou starÈ odznaky,let·ky a dokonce zrc·tka s vyznaËenu tratÌ kvÏtnovÈhoz·vodu cennou souË·stÌ kaûdÈ sbÌrky krkonoösk˝chpam·tek. U p¯Ìleûitosti z·vod˘ vyölo i nÏkolik r˘zn˝chpohlednic, na kter˝ch je vidÏt, kudy se naöi p¯edch˘dci neb·lina obyËejn˝ch d¯evÏn˝ch lyûÌch pustit. Tu z roku 1936 jsmepro v·s p¯etiskli.

M¡JOV› Z¡VOD

16 17SKI PECLYéAÿSK› ARE¡L

MEZI PECÕ POD SNÃéKOUA äPINDLEROV›M ML›NEM⁄plnÏ nejsnadnÏji se mezi dvÏma lyûa¯sk˝micentry na bÏûk·ch p¯esunete po klasickÈ trati

p¯es LiöËÌ horu. JeötÏ rychleji to zvl·dnete, kdyû velkou Ë·ststoup·nÌ p¯ekon·te lyûa¯sk˝m vlekem HnÏd˝ Vrch, od jehoûhornÌ stanice je to na LiöËÌ louku a pak LiöËÌ horu jen kousekcesty. Od Bufetu Na rozcestÌ pojedete p¯es KlÌnovÈ boudyhornÌ, zimnÌ cestou v upravenÈ stopÏ aû na Pl·Ú. Dol˘ doäpindlerova Ml˝na sjedete po modrÈ, turistickÈ sjezdovce.

Ne kaûd˝ spÏch·, proto m˘ûeme zvolit sice delöÌ, ale mno-hem zajÌmavÏjöÌ trasu. Z Pece pod SnÏûkou vystoup·me odJavoru po z·sobovacÌch cest·ch k osadÏ HnÏd˝ Vrch. Odhotelu Banka se d·me doleva po öirokÈ sv·ûnici, kter· n·sprovede nad Zelen˝m dolem s kr·sn˝m v˝hledem na hlavnÌkrkonoösk˝ h¯eben aû k luËnÌ enkl·vÏ Severka (hospodas medvÏdÌm mlÈkem). D·l zelenÏ znaËen· ˙zk· cesta dlou-ho stoup· zalesnÏn˝m ̇ boËÌm LiöËÌ hory aû k Bufetu Na roz-cestÌ (samoobsluûn˝ bufet). K V˝rovce (restaurace) pojede-me pohodlnÏ po vrstevnici, zato v˝stup do sedla LuËnÌ horyb˝v· Ëasto kv˘li zmrzlÈmu snÏhu a silnÈmu vÏtru nep Ì̄jem-n .̋ V sedle se zav·tou kapliËkou se dlouho nezdrûÌme a rychlesjedeme k LuËnÌ boudÏ. To je vûdy dobrÈ mÌsto ke kr·tkÈzast·vce, v p Ì̄zemÌ byl obnoven star˝ bufet. D·l jedeme po-dÈl tyËovÈho znaËenÌ smÏrem k MalÈmu äiö·ku. Tato zajÌ-mav· cesta p¯es velkou »ertovu louku je otev¯en· jenomv zimÏ a za dobr˝ch snÏhov˝ch podmÌnek. P¯ejedeme st·tnÌhranici a po polskÈ stranÏ hlavnÌho krkonoöskÈho h¯betu sje-deme ke äpindlerovce (restaurace). JeötÏ chvÌli pojedemepo hraniËnÌ cestÏ, neû tÏsnÏ p¯ed Petrovkou uhneme dolevak MoravskÈ boudÏ. Odtud sjedeme po hlavnÌ cestÏ p¯es Da-vidovy boudy do äpindlerova Ml˝na. TÈmϯ celodennÌ t˙ra jestejnÏ n·roËn· i v opaËnÈm smÏru. Vyh˝b· se nebezpeË-n˝m lavinov˝m svah˘m a ledov˝m sr·z˘m. Takov˝mi mÌstyjsou p ī tuh˝ch zim·ch mezi PecÌ a äpindlerov˝m Ml˝nemp¯edevöÌm Dlouh˝ d˘l a ⁄dolÌ BÌlÈho Labe.

TECHNICK› SNÕHPOPRV… V PECI POD SNÃéKOUPÈËe o sjezdovky nezaËÌn· aû s prvnÌm snÏhem, ale uprost¯edlÈta. Vöechny lyûa¯skÈ terÈny v are·lu SKI Pec jsou pravidelnÏupravov·ny speci·lnÌ mulËovacÌ sekaËkou. Ta m· n·hon navöechna Ëty ī kola a tak zvl·dne i nejprudöÌ mÌsta. DÌky tomuna sjezdovk·ch v Peci zaËÌn· lyûa¯sk· sezÛna a kvalitnÌlyûov·nÌ i na nÏkolika centimetrech snÏhu. Tuto zimu uû 7.listopadu 1998.

⁄plnÏ poprvÈ se v Peci vyr·bÌ na sjezdovce Javor technick ,̋tedy umÏl˝ snÌh. Na pÏti odbÏrn˝ch mÌstech se modernÌsnÏhov· dÏla napojujÌ na zdroj vody a p ī mrazivÈm poËasÌdok·ûou rozst īkovat vodu tak jemnÏ, ûe se mÏnÌ na snÌh.DÏlo se p¯emisùuje po sjezdovce, aû se zasnÏûÌ poûadovan·plocha. DalöÌ novinkou je nejmodernÏjöÌ rolba s p¯ednÌ frÈzou,kter· dok·ûe p¯efoukat vyroben˝ snÌh na vÏtöÌ plochu Ëi navyd¯en· mÌsta. TÌm se zlepöily ˙seky sjezdovek s nejvÏtöÌkoncentracÌ lyûa¯˘, nap Ì̄klad dojezdy a nejprudöÌ polohysvah˘. Oba lyûa¯skÈ vleky Javor pravdÏpodobnÏ slouûÌposlednÌ zimu. P¯i p¯estavbÏ tu bude z·roveÚ zavedenorozs·hlejöÌ zasnÏûov·nÌ a takÈ osvÏtlenÌ pro veËernÌ lyûov·nÌ.

DennÌ n·vötÏvnÌci, kte Ì̄ p ījeli lyûovat do are·lu SKI Pec,nejËastÏji vyuûÌvajÌ parkoviötÏ Zelen˝ Potok. Odbavov·nÌ navöech t¯ech parkoviötÌch v Peci pod SnÏûkou je napojeno napoËÌtaË. P¯ed vjezdovou z·vorou zm·Ëknete tlaËÌtko nav˝dejnÌm stojanu. Vydan˝ lÌstek s vyznaËen˝m datem, Ëasemi mÌstem parkov·nÌ dob¯e uschovejte. Z parkoviötÏ vede jedin˝v˝jezd p¯es odbavovacÌ z·voru, u kterÈ v·m obsluha naz·kladÏ p¯edloûenÈho parkovacÌho lÌstku vyd· po proplacenÌpoËÌtaËem vystaven˝ ¯·dn˝ daÚov˝ doklad. ZaplatÌte zakaûdou zapoËatou hodinu podle cenÌku parkovnÈho.Novinkou je bezplatn˝ zkuöebnÌ provoz skibusu, kter˝ jezdÌv dobÏ od 8 do 17 hodin mezi Velkou ⁄pou a lyûa¯sk˝mvlekem Javor a mezi hotelem Horizont a Javorem. Na vÏtöÌvzd·lenost v·s odveze i p īveze skibus - 4x4 taxi (tel. 0603476112).

Informace o provozu lyûa¯skÈho st¯ediska a stavu sjezdovekzÌsk·te i prost¯ednictvÌm poËÌtaËovÈ sÌtÏ Internet pod adresouwww.krkonose-net.cz/pec. DennÏ je od 8.00 do 8.30 nateleviznÌm kan·le »T2 vysÌl·na v p¯ÌmÈm p¯enosuPanoramatick· kamera se z·bÏry z hlavnÌch lyûa¯sk˝chcenter, tedy i z Pece pod SnÏûkou. Je tu dob¯e vidÏt nejenvysnÏûenÌ sjezdovek, ale takÈ aktu·lnÌ poËasÌ i na h¯ebenechhor. Z·bÏry jsou doplnÏny titulky s ˙daji o teplotÏ, rychlostivÏtru, v˝öce snÏhu a provozu lyûa¯skÈho are·lu.

Lyûa¯sk˝ are·l SKI Pec pat Ì̄ mezi nejlepöÌ lyûa¯skÈ sjezdovÈterÈny v »eskÈ republice. Jeden·ct vlek˘ o celkovÈ dÈlcetÈmϯ 7500 metr˘ p¯epravÌ 8100 lyûa¯˘ za hodinu. R˘znÏn·roËnÈ a dlouhÈ sjezdovky jsou p¯ed kaûdodennÌmprovozem perfektnÏ upraveny t¯emi modernÌmi rolbami.V lyûa¯skÈm are·lu je odbavovacÌ systÈm s magnetick˝mikartami, kter˝ umoûÚuje volbu r˘zn˝ch druh˘ jÌzdeneka z·roveÚ lyûov·nÌ na kterÈmkoli zdejöÌm vleku. Pro veËernÌlyûov·nÌ s umÏl˝m osvÏtlenÌm, kterÈ je v cenÏ dennÌ jÌzdenky,jsou v provozu vleky Zahr·dky III a ESO na VysokÈm Svahu,podle z·jmu aû do 21 hodin.

V are·lu najdete ˙schovnu zavazadel a lyûÌ, ve¯ejnÈz·chody, skiservis a p˘jËovny lyûÌ, rychl· obËerstvenÌi restaurace. Vöechny sjezdovky jsou p ī provozu vlek˘ poddohledem HorskÈ sluûby. V celÈm are·lu je dobr˝ sign·lmobilnÌch telefon˘ sÌtÏ Paegas a Eurotel.

Pozn·mka: Ceny v KË a vËetnÏ DPH, dÏti do 10 let, senio īod 70 let. Moûnost zakoupenÌ jÌzdenky na kter˝koliv den(p¯edprodej). Pokladny jsou otev¯eny 15 minut p¯ed zah·jenÌmprovozu, na sezÛnnÌ skipas pot¯ebujete vlastnÌ fotografii,provozovatel vlek˘ si vyhrazuje pr·vo uzav Ì̄t vleky a sjezdovkyp ī provoznÌch poruch·ch, nadmÏrnÈ rychlosti vÏtru, v˝padkuelekt īny a podobnÏ (v tÏchto p Ì̄padech nevznik· pr·vo navr·cenÌ jÌzdnÈho). Z·kaz lyûov·nÌ mimo upravenÈ sjezdovkynenÌ svÈvoln˝m omezov·nÌm lyûa¯̆ , ale nezbytn˝m opat¯enÌmpro obnovu lesa v okolÌ sjezdovek (p¯edevöÌm na Javorua HnÏdÈm Vrchu).

SKI Pec a.s., Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, ̄ editel FrantiöekVambera, tel. informace (0439) 96 2380 (796 280), vedenÌare·lu 96 2475 (novÈ 796 375), 96 2385 (796 285), fax 962498 (796 498), provoznÌ doba 9 - 16 hodin, od 15.2.1999do 16.30, www.krkonose-net.cz/pec.

1 Javor I- samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝m unaöeËem pro 1 lyûa¯e,dÈlka 1019 m, p¯ev˝öenÌ 246 m, kapacita 900 osob/hod.,st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka

2 Javor II- vlek s obsluhou, unaöeËe pro 2 lyûa¯e, kap.560 os.

3 HnÏd˝ Vrch- samoobsluûn˝ vlek s unaöeËi pro 2 lyûa¯e, dÈlka 1194 m,p¯ev˝öenÌ 315 m, kap. 1100 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka

4 Vysok˝ Svah (Smrk)- vlek s obsluhou, unaöeËe pro dva lyûa¯e, dÈlka 812 m,p¯ev˝öenÌ l50 m, kap. 870 os., snadn· sjezdovka

5 Zahr·dky I- vlek s obsluhou, unaöeËe pro 2 lyûa¯e, dÈlka 895 m,p¯ev˝öenÌ 225 m, kap. 670 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka

6 Zahr·dky II- samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝m unaöeËem pro 1 lyûa¯e,dÈlka 380 m, p¯ev˝öenÌ 80 m, kap. 560 os., st¯ednÏ n·roËn·sjezdovka

7, 8 Klondike I a II- samoobsluûnÈ vleky s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e,dÈlka 360 m, p¯ev˝öenÌ 60 m, kap. 560 os., snadn· sjezdovka

9 Zahr·dky III (U lesa)- samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e,dÈlka 350 m, p¯ev˝öenÌ 60 m, kap. 560 os., snadn· sjezdovka,veËernÌ lyûov·nÌ

10 Na muldÏ- samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e,dÈlka 550 m, p¯ev˝öenÌ 100 m, kapacita 800 os., st¯ednÏn·roËn· sjezdovka

11/ ESO - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro1 lyûa¯e, dÈlka 320 m, p¯ev˝öenÌ 115 m, kapacita 620 os.,st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka, veËernÌ lyûov·nÌ.

HlavnÌ sezÛna Mimo sezÛna24. 12. 1998 - 5. 4. 1999

Fitness

1 jÌzda

dop. 9 - 13 hod.

od 11 hod.

od 12 hod.

od 13 hod.

od 14 hod.

veËer 16-21 hod.

1 den

2 dny

3 dny

4 dny

5 dn˘

6 dn˘

7 dn˘

5 ze 6

6 ze 7

sezÛna

40

220

320

290

270

250

140

350

610

850

1080

1290

1450

1600

1350

1500

6000

40

170

220

200

180

170

120

250

370

490

620

740

830

910

800

890

4000

40

170

290

260

230

210

140

320

510

690

860

1020

1160

1270

1080

1220

6000

40

120

190

170

150

140

120

220

320

400

480

550

620

680

610

680

4000

dospÏlÌ dospÏlÌdÏti dÏti

15. 11. 1998 - 23. 12. 19986. 4. 1999 - 2. 5. 1999

POZOR ROLBA! NECHYTEJ NA TRASE UNAäE»

NELYéUJ MIMO SJEZDOVKU DÕTÃ POUZE NA LYéÕCH

LYéE VE SMÃRU NED¡VEJ UNAäE» MEZI NOHY

PÿI P¡DU RYCHLE USTUP ÿAœTE SE DO DVOJIC

18 19

Jen m·lokdo vÌ, ûe rodina ly-ûa¯e Miloslava Sochora m·v Peci pod SnÏûkou ko¯eny sa-hajÌcÌ do doby osidlov·nÌ Kr-konoö. Jeho otec sem sice p ī-öel aû v roce 1950, ale mamin-ka se tu narodila ve smÌöenÈmmanûelstvÌ. Miloslav˘v dÏdaJosef VyskoËil, kterÈho peËtÌznali jako poöù·ka i aktivnÌholyûa¯e, si v roce 1930 vzal dÏv-Ëe z nÏmeckÈ rodiny Dix˘.HorötÌ zemÏdÏlci DixovÈ sev osadÏ Zelen˝ Potok usadilisnad jiû v 16. stoletÌ. Moûn·i proto se Miloslav SochormladöÌ po velkÈ lyûa¯skÈ kari-ȯe zase vr·til dom˘.

Kdyû v druhÈ polovinÏ pade-s·t˝ch let Ì̄dÌcÌ uËitel Miloslav Sochor zavedl pro svÈ û·ky veökole v Peci pravidelnÈ lyûov·nÌ jistÏ netuöil, ûe pr·vÏ jeho staröÌsyn Miloslav se stane sjezda¯em svÏtovÈ extrat Ì̄dy. Neû se MÌla,jak obÏma Sochor˘m mÌstnÌ lidÈ dodnes Ì̄kajÌ, stal rovnocen-n˝m soupe¯em jezdc˘ jako byli Gustavo Thoeni, Piero Gros,Franz Klammer, Hans Hinterser, Willy Frommelt, brat ī Phila Steve MahrovÈ, Bojan Kriûaj i legend·rnÌ Ingemar Stenmark,lyûoval skoro patn·ct let p¯ev·ûnÏ na krkonoösk˝ch sjezdov-k·ch. ZaËal pod vedenÌm otce a Old¯icha Vo¯echovskÈhos ostatnÌmi dÏtmi na mÌrn˝ch louk·ch tehdy nezastavÏnÈ MalÈPl·nÏ v centru Pece pod SnÏûkou, ale brzy p¯eöly na protÏjöÌprudk˝ svah RosniËka u boudy OrlÌk. Tam mÏl lyûa¯sk˝ oddÌlSlovanu Pec vlastnÌ vlek a mladÌ lyûa ī tu tr·vili kaûdou volnouchvÌli. Lyûov·nÌ je velmi bavilo a proto se brzy zlepöili natolik,ûe zaËali vyhr·vat nejprve ökolnÌ z·vody a pozdÏji jiû ¯·dnÈ ly-ûa¯skÈ soutÏûe. Na okresnÌch a krajsk˝ch p¯eborech se MÌlasv˝m vrstevnÌk˘m vyrovnal, obËas z·vody vyhr·l, ale vûdy seumisùoval na p¯ednÌch mÌstech. Velk˝ zlom nastal po vznikuÑsportovkyì vedoucÌ k zaloûenÌ trÈninkovÈho st¯ediska ml·de-ûe. Tady se seöli nejtalentovanÏjöÌ mladÌ lyûa ī z Krkonoö a podvedenÌm profesion·lnÌch trenÈr˘ Ji Ì̄ho VlËka a pozdÏji MiloöeVav Ì̄na zaËali ̄ ·dnÏ trÈnovat. PravidelnÈ trÈninky a jÌzdy ve sla-lomov˝ch brank·ch sice ukonËily bezstarostnÈ volnÈ lyûov·nÌa tÌm vlastnÏ i MÌlovo dÏtstvÌ, ale p īnesly mu i v˝raznÈ zlepöe-nÌ.

PoprvÈ vyjel na z·vody do Alp v roce 1968. Neofici·lnÌ mis-trovstvÌ Evropy junior˘ vyhr·l tehdy mlad˝ Ital Gustavo Thoeni.Ten se brzy prosadil ve svÏtov˝ch soutÏûÌch, MÌla Sochor mu-sel jeötÏ poËkat. SjezdovÈ lyûov·nÌ v centr·lnÏ Ì̄zenÈm Ëesko-slovenskÈm sportu bojovalo o existenci. V amatÈrsk˝ch pod-mÌnk·ch nemohli naöi lyûa ī v silnÈ konkurenci alpsk˝ch borc˘uspÏt. Na mistrovstvÌ svÏta ve Val GardenÏ v roce 1970 osm-n·ctilet˝ MÌla Sochor dostal od prvnÌho Karla Schranze ve dvou-kolovÈm ob Ì̄m slalomu dvacet vte īn. Tehdy byly tratÏ skoroo polovinu delöÌ neû dnes a po dvouminutovÈ extrÈmnÏ tÏûkÈjÌzdÏ Miloslav vyËerp·nÌm v cÌli skoro nevidÏl. P¯es ne˙spÏchna MS se st·le zlepöoval. Stal se naöÌm sjezda¯em Ë. 1 a zaËalse otrk·vat na z·vodech EvropskÈho, pozdÏji i SvÏtovÈho po-h·ru. Jeho ̇ spÏch na mistrovstvÌ svÏta ve SvatÈm Mo īci v roce1974, kde obsadil v kombinaci ËtvrtÈ mÌsto, p¯esvÏdËil funkci-on·¯e, ûe i naöe sjezdovÈ lyûov·nÌ m˘ûe b˝t dobrou propagan-dou socialistickÈho sportu. Proto na kr·tkÈ Ëty ī roky otev¯elisvazovou pokladnu i pro sjezda¯e. Zlepöily se podmÌnky repre-zentaËnÌho druûstva, kterÈ ËastÏji vyjÌûdÏlo na svÏtovÈ z·vody,

MILOSLAV SOCHORPORAZIL GUSTAVA THOENIHO

MEDVÃDÕ ML…KO NA SEVERCEJe tomu uû p¯es pades·t let, kdy Dr. Votava p¯ezdÌvan˝ FixÌnp īöel zcela promrzl˝ do horskÈ boudy Severka a poû·dal panadom·cÌho V·clava Luczku o pomoc: ÑV·clave, sva¯ mi mlÌko,dej do nÏj kus medu a velk˝ho frùana rumu!ì MedicÌna zabralaa od tÈ doby je Severka zn·m· nejen bor˘vkov˝mi poh·ry seölehaËkou, ale hlavnÏ medvÏdÌm mlÈkem neboli medvÏdem,jak n·poj horsk˝ hospod·¯ V·clav Luczka pojmenoval. A kdyûb˝val v dobrÈm rozmaru, p īd·val jeötÏ pro potÏöenÌ host˘ dalöÌpodrobnosti: ÑTady na naöich louk·ch roste vz·cn·, bÌle kve-toucÌ orchidej, vstavaË muûsk .̋ Naöe kr·vy vstavaËe muûskÈi s dalöÌmi bylinami spasou a vono se to p¯enese do toho mlÌ-ka a m· to skvÏl˝ ˙Ëinkyì. HlavnÏ muûi po takovÈ ¯eËi objed-n·vali specialitu ve zv˝öenÈ m̯e a na Severce vzpomÌnajÌ nahosty, kte Ì̄ za odpoledne zvl·dli i dvan·ct medvÏd˘. A veËerzavÌtali znovu.

Peka¯ V·clav Luczka p īöel do Pece v roce 1945, pak va īl naboudÏ M·ma, ale brzy zatouûil po zmÏnÏ. NÏkolik dnÌ chodilpo hor·ch, aû doöel na Berauerberg. Hned vÏdÏl, ûe naöelnov˝ domov. TakovÈ panor·ma se SnÏûkou a StudniËnÌ horouuprost¯ed nikde jinde nevidÏl. ZdejöÌ chalupy byly po odsunuNÏmc˘ pr·zdnÈ, tak dvÏ koupil. Tu vÏtöÌ s velkou verandoui chlÈvem pojmenoval Severka a brzy se podle nÌ zaËalo stej-nÏ Ì̄kat celÈ str·ni. Jednou sem zaöla na bor˘vkov˝ poh·rsleËna Marie a z˘stala 40 let. Chovali 5, 6 ale i 12 krav a vûdyjim po odvedenÌ povinn˝ch d·vek zbylo dost mlÈka a smetanypro hosty. NauËili se sem chodit rekreanti z öirokÈho okolÌ.A p¯estoûe Luczk˘m minul˝ reûim velice nep¯·l, horsk· farmaSeverka p¯eûila a hostÈ sem chodÌ dodnes. V·clav Luczka dÏ-lal dlouh· lÈta ölehaËku ruËnÏ, protoûe tu nebyla elekt īna, pr˝ji za tu dobu naölehal kopec vÏtöÌ neû je SnÏûka. Pro otrlejöÌhosty zavedl n·poj Grizzly. Je stejn˝ jako medvÏdÌ mlÈko, jenpomÏr rumu a mlÈka je v nÏm obr·cen .̋ DneönÌ sortimentchalupy zahrnuje takÈ rychlÈ obËerstvenÌ, p·rky, tlaËenku, p¯e-snÌd·vkovÈ polÈvky, toËenÈ i lahvovÈ pivo.

O Severce, hostech a zdejöÌch hospod· Ì̄ch by bylo moûnÈnavypr·vÏt knihy. Jednu p¯ed lÈty napsal VladimÌr äkutina. MÏlase jmenovat Severka jde do d˘chodu, ale aby nemÏl V·clavLuczka jeötÏ vÏtöÌ problÈmy s komunistickou policiÌ, vyöla na-konec kniha v exilu pod n·zvem Pol·rka jde do d˘chodu. Kro-mÏ spisovatele äkutiny, kter˝ se na Severce i ûenil, sem jezdilia dosud jezdÌ nejr˘znÏjöÌ v˝znamnÌ hostÈ. Nap Ì̄klad ministrPraûskÈho jara Ji Ì̄ H·jek, hned po 2. svÏtovÈ v·lce Rudolf Sl·n-sk˝ se svou Ñspikleneckou bandouì, jeötÏ p¯ed emigracÌ pub-licista a zpravodaj Karel Kyncl, ËlenovÈ VltavskÈho klubus olympionikem Janem Felixem Brz·kem a jiû zmÌnÏn˝m Dr.Votavou - FixÌnem . Ten jedin ,̋ dnes vÌce neû devades·tilet ,̋ze starÈ party z˘stal. Hospod·¯ka Marie Luczkov·, kterÈ i p¯·-telÈ Ì̄kali naöe b·ba, se doûila nejen n·vratu dcery Hanky Ve-selÈ - LuczkovÈ do rodnÈ chalupy, ale i konce Absurdist·nu.V·clav Luczka um¯el stejnÏ jako jeho p Ì̄tel äk˘ùa v roce 1995,pr˝ se na tom uû p¯ed mnoha roky p ī jednÈ oslavÏ dohodli.

Dnes se medvÏdÌ mlÈko pod·v· na r˘zn˝ch mÌstech Krko-noö, ale vÏ t̄e, ûe to jedinÏ pravÈ dostanete na Severce, vyso-ko nad PecÌ pod SnÏûkou. AtmosfÈra ve velikÈ zasklenÈ ve-randÏ a v roubenÈ svÏtnici s kachlov˝mi kamny se vûdy vyvi-ne podle n·lady host˘ i dom·cÌch, nikdy se ned· p¯edvÌdatp¯edem. Ale platÌ, ûe zv˝öen˝ poËet skolen˝ch medvÏd˘ po-m˘ûe rozjasnit oËi a rozeh¯·t srdce. Na to se ze starÈ spoleË-nÈ fotografie dÌvajÌ V·clav a Marie. SvÈr·zn· chalupa - ani hos-poda, ani bufet, ani dom·cnost je otev¯en· pro bÏûka¯e, sjez-da¯e a chodce skoro st·le zhruba od 10 do 17 hodin.

vznikla nov· st¯ediska pro mladÈ lyûa¯e. MÌla toho vyuûil a uûv roce 1976 vyhr·l celou soutÏû EvropskÈho poh·ru v ob Ì̄mslalomu a celkovÏ v tÈto soutÏûi skonËil t¯etÌ. Ve svÈ nejlepöÌdisciplÌnÏ, ob Ì̄m slalomu, pravidelnÏ startoval v prvnÌ patn·ct-ce na z·vodech SvÏtovÈho poh·ru, kde zaËal bodovat za umÌs-tÏnÌ do des·tÈho mÌsta. Jezdil vöak i slalom a sjezd na nejtÏû-öÌch alpsk˝ch sjezdovk·ch. V b¯eznu v roce 1977 se koneËnÏdoËkal. Ve övÈdskÈm zimnÌm st¯edisku Are v z·vodÏ SvÏtovÈ-ho poh·ru koneËnÏ vystoupil na stupnÏ vÌtÏz˘. V dom·cÌm pro-st¯edÌ vyhr·l tehdy neporaziteln˝ Ingemar Stenmark, na dru-hÈm mÌstÏ byl Rakuöan Klaus Heidegger a MÌla skonËil tÏsnÏt¯etÌ. Gustavo Thoeni se musel spokojit se Ëtvrt˝m mÌstem.

Ani takov˝ senzaËnÌ v˝sledek v z·vÏru sezÛny nedok·zal za-br·nit opÏtovnÈmu zavedenÌ diskriminace sjezdovÈho lyûov·nÌv podobÏ finanËnÌch ökrt˘ centr·lou tÏlov˝chovnÈho svazu.Zanikala st¯ediska, omezeny byly i podmÌnky v reprezentaci.V roce 1981 p¯estal sedmn·ctin·sobn˝ mistr »eskoslovenskaMiloslav Sochor z·vodit. Vr·til se do rodnÈ Pece pod SnÏûkoua deset let trÈnoval mladÈ lyûa¯e. Po revoluci trÈnoval junior-skou reprezentaci a Ëty ī roky dokonce muûskou reprezentacijednÈ alpskÈ zemÏ.

NynÌ se Miloslav Sochor v Peci pod SnÏûkou vÏnuje podni-k·nÌ. Je spolumajitelem nÏkolika mal˝ch lyûa¯sk˝ch vlek˘ a vedepeckou Ë·st vyhl·öenÈ krkonoöskÈ lyûa¯skÈ ökoly Ski äpindl.V tÈto firmÏ se po letech seöel se sv˝m reprezentaËnÌm kole-gou, vynikajÌcÌm slalom·¯em BohumÌrem Zemanem ze äpindle-rova Ml˝na. SpojujÌ je nejen roky str·venÈ p ī spoleËn˝ch trÈ-nincÌch a z·vodÏnÌ, ale i nejlepöÌ v˝sledky v pov·leËnÈm Ëes-koslovenskÈm muûskÈm sjezdovÈm lyûov·nÌ. Jenom tito dvaborci z Krkonoö se dostali na Ñbednuì ve SvÏtovÈm poh·rua jejich umÏnÌ i sl·va dodnes obohacujÌ krkonoöskÈ sjezdovky.

MÌla Sochor v cÌli olympijskÈ-ho z·vodu v Innsbrucku v roce1976.

PENSION LESNÕ PRAMENNejvÏtöÌ Ë·stÌ centra mÏsta Pec pod SnÏûkou je Velk· Pl·Ú,s dominantnÌm hotelem Horizont a pestrou ök·lou vÏtöi-nou p˘vodnÌch horsk˝ch dom˘. ⁄plnÏ naho¯e, p ī cestÏvedoucÌ k Richterov˝m boud·m a d·l k V˝rovce a LuËnÌboudÏ najdete modernÌ pension LesnÌ pramen. Je odtudkr·sn˝ v˝hled na zimnÌ st¯edisko i sjezdovky Javor, Za-hr·dky a HnÏd˝ Vrch. Rodina Libora VodseÔ·lka posky-tuje jiû nÏkolik let kvalitnÌ sluûby, kterÈ ocenÌ nejen rodinys dÏtmi, ale i sportovnÌ skupiny a jinÈ party. LesnÌ pramennabÌzÌ po cel˝ rok 2, 3 a Ëty l̄˘ûkovÈ pokoje. Celkov· ka-pacita domu je maxim·lnÏ 35 l˘ûek, ale k pensionu novÏpat Ì̄ i sousednÌ bouda Pod lesem, ËÌmû se v˝raznÏ zvy-öuje vaöe moûnost zÌskat tu ubytov·nÌ i v hlavnÌ sezÛnÏ.Pokoje v obou domech jsou vybaveny sprchou nebo va-nou a toaletou. VeËe¯e zaloûen· p¯edevöÌm na jÌdlech ËeskÈkuchynÏ se skl·d· z polÈvky, hlavnÌho chodu a sal·tu Ëikompotu. SnÌdani dostanete ve formÏ övÈdskÈho stolu.Vedle neku¯·ckÈ jÌdelny se satelitnÌ TV najdete bar s toËe-n˝m pivem z Kruöovic.

Libor VodseÔ·lek sv˝m host˘m poradÌ s programema podle z·jmu dohodne lyûa¯skÈho instruktora Ëi p˘jËenÌlyûa¯skÈho vybavenÌ a jeötÏ se slevou. SanÏ a dÏtskÈ bobyjsou k dispozici p Ì̄mo v boudÏ. K LesnÌmu pramenu zaje-dete autem po cel˝ rok, pouze p ī vÏtöÌch p Ì̄valech snÏhubudete muset p¯ed v˝jezdem na vlastnÌ vyfrÈzovanÈ par-koviötÏ nasadit snÏhovÈ ¯etÏzy. Cena vaöeho pobytu senezvyöuje o parkovnÈ. LetnÌ hostÈ se mohou kromÏ kr·s-nÈ okolnÌ p Ì̄rody (jen kousek odtud zaËÌn· vych·zka domalebnÈho ZelenÈho dolu) tÏöit i na posezenÌ na terasepod sluneËnÌky s k·vou, Ëesk˝mi buchtami, bor˘vkov˝mkol·Ëem Ëi poh·rem. Je tu i mal˝ bazÈn.

Pension LesnÌ pramen, Pec pod SnÏûkou Ëp. 156, PS»542 21, provozuje Libor VodseÔ·lek, tel., fax: (0439) 962348 (novÈ 796 248), 0601 241175, nabÌzÌ ubytov·nÌ(celkem 35 l˘ûek) s polopenzÌ, Ëesk· kuchynÏ, bar, satelitnÌTV, vöechny pokoje se sprchou Ëi vanou a WC, vlastnÌparkoviötÏ p¯Ìmo u objektu. DomluvÌte se i nÏmeckya anglicky.

Zpr·va »TK, 21. 3. 1977: »eskoslovensk˝ reprezentant MiloslavSochor (vpravo) dos·hl ve övÈdskÈm Are vynikajÌcÌho ˙spÏchuv ob¯Ìm slalomu zapoËÌt·vanÈm do SvÏtovÈho poh·ru sjezda¯˘.V n·roËnÈ konkurenci skonËil na t¯etÌm mÌstÏ za dom·cÌm z·-vodnÌkem Ingemarem Stenmarkem, vÌtÏzem letoönÌho roËnÌkuSP a Rakuöanem Klausem Heideggerem.

20 21äPINDLERŸV ML›N

äpindler˘v Ml˝n je se t¯emi sedaËkov˝mi lanovkami, dvacetivleky a 25 kilometry upravovan˝ch sjezdovek nejvÏtöÌmlyûa¯sk˝m st¯ediskem v »eskÈ republice. Je tu zaveden jednotn˝odbavovacÌ systÈm Ëasov˝ch jÌzdenek s Ë·rkov˝m kÛdem.Sjezdovky ve SvatÈm Petru a letos novÏ i na MedvÏdÌnÏ jsoudosnÏûov·ny umÏl˝m snÏhem. Kaûd˝ den od 8.30 do 9 a v 18hodin mohou vyjet lanovkou Na Pl·Ú i na MedvÏdÌn bÏûka ī zapoloviËnÌ cenu. Rolby ze SKI are·lu upravujÌ nejmÈnÏ dvakr·tt˝dnÏ bÏûeckÈ tratÏ kolem P¯ednÌ Planiny. DennÏ od 8.30 do16.30 hodin v hodinovÈm intervalu vyjÌûdÌ autobus po horskÈsilniËce ke äpindlerovÏ boudÏ ve SlezskÈm sedle aû do v˝öky1200 metr˘ nad mo¯em. Odtud vyr·ûÌ bÏûka ī na h¯ebenovÈt˙ry, novinkou je snÏûn˝m sk˙trem upravovan· s·Úka¯sk· dr·haod MoravskÈ boudy do äpindlerova Ml˝na. S·Úky v·m p˘jËÌnap Ì̄klad v ROSSI sportu Ëi v Pavilonu Sport Kraus v centrumÏsta. HlavnÌ lyûa¯skÈ svahy ve SvatÈm Petru a na MedvÏdÌnÏjsou propojeny skibusem, ve mÏstÏ jezdÌ i pravideln· mÏstsk·doprava.

V zimÏ sv˘j program ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ obohatÌten·vötÏvou Ëty¯ kryt˝ch plaveck˝ch bazÈn˘ v hotelu Arnika,Horal, Astra a Harmony, kde jsou takÈ haly pro tenis, squasha sportovnÌ st¯elnice. ZimnÌ okruûnÌ vyjÌûÔky v sanÌch taûen˝chkoÚmi vedou ze st¯edu mÏsta od hotelu Nechanick .̋ Nejsou-livelkÈ p¯Ìvaly snÏhu, je LetnÌ bobov· dr·ha poblÌû hoteluHarmony v provozu i v zimÏ. Usednete do vozÌku pro jednu aûdvÏ osoby a vlekem vyjedete nahoru na start 1400 metr˘dlouhÈho tobog·nu. JÌzda korytem z nerezovÈho plechu jesnadn· a bezpeËn·, protoûe rychlost regulujete ̇ Ëinnou brzdou.M·te-li odvahu, vyzkouöejte lÈt·nÌ na kluz·kovÈm pad·ku neboliparagliding. Nad äpindlerov˝m Ml˝nem poletÌte spolus profesion·lnÌm instruktorem na tandemovÈm pad·ku.Novinkou jsou lety na pad·ku s motorem. äkolu paraglidingua tandemovÈ lÈt·nÌ provozuje Czech Fly (tel. 0602 730557 AleöKoËÌ) i v Peci pod SnÏûkou, HarrachovÏ a Rokytnici nad Jizerou.

TuristickÈ informaËnÌ centrum (TIC, telefon (0438) 936 56,fax 939 89) najdete v budovÏ mÏstskÈho ˙¯adu ve äpindlerovÏMl˝nÏ, je otev¯